Od vydání Zákona k Letnicím

Vstupní slovo: 2.Kor.3.3-6: Je přece zjevné, že vy jste listem Kristovým, vzniklým z naší služby a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem Boha živého, ne na kamenných deskách, nýbrž na živých deskách lidských srdcí. Odvažujeme se to říci, protože důvěřujeme v Boha skrze Krista. Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha, který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život.

Čtení z Písma (po modlitbě): Ex.20.1-3 (Bible 21): Bůh promluvil všechna tato slova: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví. Neměj žádné bohy kromě mne.

Sk.2.1-11,37-42: Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči: Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!" ... (37) Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: "Co máme dělat, bratří?" Petr jim odpověděl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh." A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: "Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!" Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí. Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.

Evangelium: Jan 14.23-27: Ježíš odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. Toto vám pravím, dokud jsem s vámi. Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!

Závěrečné slovo: Jd.20,21,24,25:  Ale vy, milovaní, budujte svůj život na přesvaté víře, modlete se v Duchu svatém, uchovejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. ...  Tomu pak, který má moc uchránit vás před pádem a postavit neposkvrněné a v radosti před tvář své slávy, jedinému Bohu, který nás spasil skrze Ježíše Krista, našeho Pána, buď sláva, velebnost, vláda i moc přede vším časem i nyní i po všecky věky. Amen.

Děkujeme Ti, Otče náš, za dnešní sváteční den, za den Letnic, za svátek seslání Ducha svatého. Děkujeme Ti, že jsi jasně vyjádřil, že jsi Pánem a Otcem všech lidí, že Ti záleží na všech lidech, že u Tebe je místo pro všechny. Děkujeme Ti za Pána Ježíše Krista, za Jeho příklad, za výzvu následovat Ho. Děkujeme Ti, že v Něm nacházíme záchranu z moci zla, že pro Jeho oběť a Jeho vítězství nabývají naše životy novou dimenzi, že dostávají hlubší smysl. Myslíme před Tvou tváří na dnešní svět a církev v něm. V pokoře a pokání vyznáváme, že naše svědectví o Tvé lásce je mdlé a nepřesvědčivé. Prosíme Tě o lásku, o horlivost pro Tvou věc.

Prosíme Tě o požehnání pro všechna křesťanská shromáždění v nejrůznějších církvích, společenstvích a denominacích. Prosíme, buď svým Svatým Duchem přítomen i dnes, zde, mezi námi.  Amen

Jádrem Starého zákona, který tvoří více než 3/4 rozsahu Bible, je vztah mezi Hospodinem a jeho lidem, Izraelským národem, lidem Staré smlouvy. V podání Starého zákona se izraelský národ se svou vnitřní organizací formuje během vyvedení z egyptského otroctví. Stěžejní událostí při tom bylo vydání Zákona. Izraelité si ji pak připomínali každoročně o jednodenním svátku Letnic, který následoval 7 týdnů po svátcích Pascha, kdy vzpomínali na vyvedení z Egypta. Oba tyto svátky spolu úzce souvisejí. Jsou svědectvím Hospodinova zájmu o Jeho lid.

         V době, kdy žil na zemi Pán Ježíš, se oba tyto svátky s veškerou vážností slavívaly. A Jeho ukřižování a vzkříšení, které jsme si o velikonocích připomínali, se časově se svátky Pascha překrývaly. Z Písma sv. víme, že v témže roce o Letnicích, v den padesátý, došlo k další velké, slavné události - k seslání Ducha sv. Tehdy vznikla církev - ECCLÉSIA - svolané shromáždění následovníků Kristových.

         Svátky Pascha jsou svědectvím o Božím milosrdenství. Připomínají vyvedení z Egypta, z otroctví, z nedůstojného života. Vnitřní zajetí mocí hříchu tím však potřeno nebylo. Exodus lidu Staré smlouvy je předobrazem skutečného vyvedení z otroctví - z otroctví hříchu, sobectví, moci zla. Cesta do Zaslíbené země, do země dané praotcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, je symbolem úzké cesty k Božímu království, jehož brány Pán Ježíš svou obětí otevřel všem lidem. ●

         Ke slavení velkých výročních svátků se Židé scházívali v centru náboženského života - v Jeruzalémě. Přicházeli sem jak etničtí Židé, tak i proselyté, tedy konvertité k židovství. Tak tomu bylo i o Letnicích, které následovaly 10 dní po Ježíšově nanebevstoupení. Byla tam tehdy i skupina Ježíšových věrných učedníků a posluchačů. Společně se modlíce očekávali naplnění Mistrova zaslíbení, očekávali seslání Ducha sv. Jistě stále měli při tom na paměti Jeho slova: Nyní však odcházím k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě nezeptá: Kam jdeš? Ale že jsem s vámi tak mluvil, zármutek naplnil vaše srdce. Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: Hřích v tom, že ve mne nevěří; spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne (J.16.5-15).

         Tehdy o Letnicích, o prvních křesťanských Letnicích, byl seslán Duch sv. Vznikla církev Ježíše Krista. Tato veliká událost se stala v den připomenutí vydání Zákona, ustavujícího Boží lid Staré smlouvy. Vzniká Boží lid Nové smlouvy.  ●

         Pán Ježíš, když žil na zemi, působil na poměrně malém území, které na severu a východě poněkud přesahovalo hranice dnešního státu Izrael a jehož rozloha není ani čtvrtinou rozlohy ČR. Na počátku našeho letopočtu se tam, na východním pobřeží Středozemního moře, děly veliké věci. Slepí viděli, hluší slyšeli, chromí chodili, malomocní byli očišťováni a chudým se zvěstovalo evangelium (Mt.11.5). Vše to svým dosahem, svým významem, přesahovalo hranice oněch tehdejších římských provincií. Ježíšovo dílo se týká všech lidí všech dob. Jeho dosah je přímo kosmický. A přesto mimo evangelia jsou o Něm jen nepatrné zprávy. Nedílnou součástí Božího díla záchrany člověka, navazující na Ježíšovo působení, utrpení, ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení, je seslání Ducha sv. Připomněli jsme si již dnes Ježíšova slova: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud (J.16.7,8).  Jeho prostřednictvím se o Boží lásce - a i o Božím soudu - dovědí lidé po celém světě. Letnice potvrzují, že celé lidstvo, ba celé stvoření, je předmětem Boží lásky. Pán Ježíš Kristus prošel cestou kříže a bolesti pro všechny lidi, pro celé stvoření. Jeho vítězství nad mocí temnosti má universální dosah. On žije a působí po celém světě skrze Ducha sv.

Starozákonní lid si o Letnicích připomínal vydání Zákona, který se týkal 12 pokolení izraelských. Novozákonní Letnice vyjadřují, že Boží láska nemá žádné meze, že předmětem Jeho lásky jsou všichni lidé, celý svět, celý kosmos. Připomínají, jak Kristus naplnil Zákon. Plnost Zákona je Láska.

         Vyznáváme, že věříme ve svatou církev obecnou. Skrze Ducha sv. ji o prvních Letnicích po svém odchodu k Otci založil náš Pán. Vznikl lid Nové smlouvy, pro který neexistují zeměpisné ani jazykové hranice.

         Od oné doby nás už dělí téměř dva tisíce let. Ohlédnutí za cestou církve těmito dvaceti staletími vede k hlubokému zamyšlení, k pokání a pokoře - a zároveň i k vděčnosti. Život prvních křesťanů, obklopených nenávistí a nepřátelstvím s několika stran, byl velmi těžký, avšak bylo tehdy jasné, co to znamená vyznávat Ježíše Krista. Ediktem císaře Konstantina se situace křesťanů diametrálně změnila. Křesťanství se najednou stalo státním náboženstvím. To přineslo nová, do té doby sotva představitelná pokušení, jimiž jsou dějiny církve doslova lemovány a jimž často ve velké míře podléhala. Mnohému z toho dnes nejsme s to rozumět. Nicméně, vděčně se ohlížíme za tím, co Pán Bůh vykonal skrze své svědky, jakými byli Petr Valdo, František z Assisi, Milíč z Kroměříže, Jan Hus, Petr Chelčický, Jednota bratrská od br. Řehoře přes Jana Blahoslava až po Jana Amose Komenského, Martin Luther, Jan Kalvín, bratří Wesleyové, Dietrich Bonhoeffer, Jan XXIII., Martin Luther King, Matka Tereza a další a další. Přese všechna selhání a pády Církev Kristova žije a její Pán, náš Pán a Spasitel svým Duchem působí. Promlouvá k nám, kdo ho vědomě chceme následovat, i přes naši slabost a nevěrnost. A stále další lidé Ho poznávají a přijímají Boží dar záchrany. Skutečnost tohoto Jeho díla v současnosti si často uvědomujeme jen matně a mlhavě. Ve shonu všedního života, mezi vším tím, o čem si říkáme, že se to musí udělat či zařídit, jsme s to na Něho, tichého Božího Beránka, zapomínat a stavět Ho daleko od prvního místa, které Mu náleží, avšak jehož obsazení nám nechává na vůli. A při tom On je tou pravou cestou, pravdou i životem.

         I letos o svatodušních svátcích si vděčně připomínáme dílo Ducha sv. Myslíme na ustavení lidu Nové smlouvy - na založení Církve Kristovy, která zahrnuje i nás. A tak i nás se plně týká zázrak prvních křesťanských Letnic. Velikým přáním Pána Ježíše Krista, zakladatele a Pána církve, byla jednomyslnost Jeho lidu. Dnes je církev vnějšně rozdělena. To však nevylučuje vnitřní jednotu, stavějící na Kristově blízkosti, na jednotě s ním. Různé formy zbožnosti ve spojení s bratrskosesterskou láskou mohou být obohacením celé Jeho Církve. Při poslední večeři se svými učedníky ustanovil památku Večeře Páně či eucharistie. Při ní máme možnost zvláštním, rozumem nepochopitelným způsobem prožívat ve vzájemném obecenství Jeho blízkost, Jeho přítomnost, společenství s Ním, naším Pánem a Spasitelem, a současně naším Přítelem a Bratrem. Máme možnost prožívat sounáležitost s celou Jeho Církví, která prostupuje viditelnými církevními společenstvími a přesahuje je. Všichni, kdo v pokoře svých srdcí litujíce svých vin přijímají Boží milost, kdo chtějí žít s Kristem a nechat se vést Jeho duchem, jsou ke stolu Páně zváni. Pán Ježíš přichází ve své lásce k nám. Pojďme mu vstříc.

Děkujeme Ti, Otče náš, za společenství u Tvého Slova a u Kristova stolu. Děkujeme Ti, že můžeme spolu sdílet radosti a vzájemně si pomáhat v nesení břemen. Děkujeme Ti, že k tomuto sdílení patří i modlitba. Děkujeme, že můžeme k Tobě přistupovat s problémy a bolestmi nejen svými a svých nejbližších, nýbrž že Tě můžeme prosit i za ty vzdálené, které osobně neznáme a o jejichž starostech se dovídáme třeba ze sdělovacích prostředků. Myslíme před Tvou tváří na situaci na blízkém východě i na problémy, před nimiž Evropa stojí v souvislosti se stěhováním lidí odtud.

Prosíme Tě, Otče náš, za smutné a bezradné, za ty, kdo prožívají bolest, za ty, koho tíží pocit osamění. Prosíme Tě za ty, kdo jsou v těžkých životních situacích, za lidi bez domova a bez zaměstnání, za oběti dluhových pastí. Prosíme Tě za náš národ, prosíme Tě, aby v něm vzkvétala čestnost, pravdivost, pokora, láska, spravedlnost. Prosíme Tě o šíření evangelia, a to nejen v naší zemi, nýbrž po celém světě. Očekáváme, Otče, na Tebe. Amen

1998 - 2012 - 15/05/2016 (formální úprava 31/05/2020)