Svoboda v Kristu

Vst.: Ž.96.1-3

Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu všecka země. Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jménu jeho, zvěstujte den po dni spasení jeho. Vypravujte mezi národy slávu jeho, mezi všemi lidmi divy jeho.

Gal.5.1-6,11-23

1 [Tu ]Svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho.

2 Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáváte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje.

3 Znovu dosvědčuji každému, kdo se dá obřezat, že je zavázán zachovávat celý zákon.

4 Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti.

5 My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí.

6 V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je-li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou.

11 Kdybych já, bratří, dosud kázal, že obřízka je nutná, proč bych byl vlastně pronásledován? Vždyť by tím bylo odstraněno pohoršení, jímž je kříž.

12 Ti, kteří mezi vás kvůli obřízce vnášejí neklid, ať se rovnou vyklestí!

13 Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.

14 Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!

15 Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.

16 Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.

17 Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.

18 Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem.

19 Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,

20 modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,

21 závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.

22 Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,

23 tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.

J.3.1-10

1 Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady.

2 Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním."

3 Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží."

4 Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit."

5 Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.

6 Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.

7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.

8 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha."

9 Nikodém se ho otázal: "Jak se to může stát?"

10 Ježíš mu řekl: "Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?"

Závěrečné slovo: Ř.16.25-27

Sláva tomu, který má moc upevnit vás ve víře podle [mého] evangelia a podle zvěsti Ježíše Krista: v ní je odhaleno tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno, nyní je však zjeveno prorockými Písmy a z příkazu věčného Boha stalo se známým mezi všemi národy, aby je poslušně přijali vírou. Jedinému moudrému Bohu buď skrze Ježíše Krista sláva na věky věků. Amen.

Děkujeme Ti, Otče náš, za dnešní den, za možnost být v bohoslužebném shromáždění, za radost ze společenství sester a bratří v Kristu, za možnost tuto radost vyjadřovat společným zpěvem, společným zamýšlením se nad slovy Písma, společným modlitebním soustředěním. Děkujeme Ti, že Ti na nás lidech záleží, že jsi poslal na svět Pána Ježíše Krista, aby nás vysvobodil ze zajetí hříchu a ukázal nám, kde spočívají pravé životní hodnoty. Děkujeme Ti za druhé lidi, za ty, s nimiž se setkáváme a s nimiž můžeme prožívat dobré i zlé, i za ty, jež ani neznáme, avšak kteří různými způsoby obohacují naše životy. Děkujeme Ti za živou i neživou přírodu a prosíme Tě, abychom s tím vším, co nám dáváš, co umožňuje a naplňuje naše životy, zacházeli moudře, citlivě a šetrně.

Děkujeme Ti za Tvé evangelium a prosíme Tě, aby jeho osvobozující hlas zněl světem. Prosíme Tě za všechna shromáždění Tvé církve, ať již probíhají v kterémkoli církevním společenství či třeba mimo organizovanou církev. Prosíme Tě, buď svým Duchem přítomen i dnes, zde, mezi námi. Amen.

Na přelomu let 1989 a 1990 jsme se radovali ze svobody získané po 40 letech komunistické totality, oddělené ani ne tříletou přestávkou od šesti let hitlerovské okupace. Po půl století konečně ve svobodné zemi! Prožívali jsme nadšení, euforii. Po čase však přišlo rozčarování. V politickém smyslu ovšem ve svobodném státě žijeme. ●¿Co však svoboda skutečně znamená? Tato rozhodně ne jednoduchá otázka nás bude provázet dnešním kázáním. ●Liberálové a neoliberálové, reprezentovaní např. naším bývalým prezidentem Václavem Klausem, o svobodě mluvívají jako o nejvyšší hodnotě, avšak lze s úspěchem pochybovat o bezespornosti jejich pojetí svobody. Žijeme v lidské společnosti a jednání každého z nás má dopad na druhé lidi. Svoboda zapálit si na veřejnosti cigaretu znamená pro druhé újmu a je v rozporu s jejich přirozeným právem žít zdravě. Svoboda jezdit autem, třeba sám, bez spolucestujících, omezuje životní prostor lidí v dané lokalitě, nehovoříc o negativním dopadu na ovzduší, znamenajícím újmu pro všechny. Svobodná společnost musí přijmout určitá pravidla, aby svoboda jednoho – zpravidla silnějšího - neomezovala svobodu druhých – těch slabších. Proto se vytvářejí různé zákony, avšak důležité především je, jací lidé jsou. Je třeba mít vymezené mantinely a v jimi vytvořeném prostoru pravidla hry skutečně dodržovat, a při tom využívat celý prostor a netísnit se jen těsně u oněch mantinelů. Víme, že v naší zemi jsme tomu hodně vzdáleni. Skutečností je, že nejen v České republice, nýbrž prakticky v celé naší současné civilizaci, která si říká svobodná, se stále více prosazuje moc finančního kapitálu, a tak demokracie - vláda lidí - je vytlačována denarokracií - vládou peněz.

Svobodu zmiňuje hned na začátku čteného oddílu z listu galatským křesťanům apoštol Pavel. Jako její protiklad však nevidí politickou ani ekonomickou totalitu, nýbrž určitý, na liteře stavějící způsob chápání a dodržování Zákona - zákona Mojžíšova, který byl Židy přijímán jako zákon Boží. ● Pavlova polemika se zákonictvím probíhá v prostředí, v němž bylo celkem přirozeným úsilí žít dobře. Lidé chtěli žít v souladu se zákonem, zákon byl pro ně důležitý a v podstatě nedotknutelný, nicméně lidská přirozenost, o níž se ještě za chvíli zmíníme, vedla k tomu, že jej interpretovávali po svém. Boží vůle se do slov lidské řeči nevejde. Zákon má k jejímu poznávání a plnění sloužit, čímž tak trochu připomíná zmíněné mantinely. Důležité však je mít zažito to nejdůležitější: Bůh je láska a vede a nabádá k lásce. Láska, a nikoli zákon má být východiskem pro vytváření vztahů. ● Pavel píše do Korintu (2.Kor.3.6,17): "Litera zabíjí, ale Duch oživuje... Kde je Duch Páně, tam je svoboda." Být si vědom této hluboké skutečnosti, dotýkající se nejhlubšího bytí člověka, to je důležité poznání – nadpoznání, řecky metanoia, což se do češtiny překládává slovem pokání. ● Duch Páně – láska – svoboda. Svoboda není možná bez lásky k druhým lidem. Pravou svobodu přináší Duch Páně, Duch svatý.

V občanském pojetí zpravidla jako protipól svobody se rozumí vězení či zajetí. Svým způsobem jsme i život v komunistické totalitě vnímali jako určitou formu zajetí. Nesměli jsme cestovat do zahraničí, vydělané peníze jsme nemohli volně užívat, např. nebylo možno je volně věnovat nejen na pomoc trpícím v cizině, ale ani na dobročinné účely ve vlastní zemi. Mnozí lidé si tuto skutečnost nesvobody tehdy ani neuvědomovali. ● Bible však svědčí o jiném zajetí, o němž se běžně nemluví. O nesvobodě, již si lidé běžně také neuvědomují. Jde o zajetí, jímž je hřích. Připomněli jsme si Pavlova slova "Kde je Duch Páně, tam je svoboda". V čteném úryvku z jeho dopisu galatským křesťanům jsme slyšeli, že Pavel staví do protikladu ovoce Božího Ducha – projevy skutečné svobody – a skutky lidské svévole. S jinak neobvyklými slovy svévole, svévolník se poměrně často setkáváme v českém ekumenickém překladu Písma, a to ve Starém Zákoně, kde odpovídají slovům bezbožnost, bezbožný z kralického překladu a bylo by možno je nahradit i pro dnešního člověka poněkud archaickými slovy hřích, hříšník. V Novém zákoně v ekumenickém překladu se slovo svévolník nevyskytuje a svévole je tam jen jednou – právě v čteném textu z epištoly Galatským, a to ve spojení skutky lidské svévole. V kralickém překladu zde čteme o skutcích těla, v Bibli pro 21. století o projevech tělesnosti a doslovný převod z některých cizojazyčných překladů NZ místo lidské svévole klade lidský egoismus, lidskou přirozenost či lidské sobectví. To vše představuje omezení pro lidskou svobodu. Lidé žijí v zajetí vlastního já, v zajetí sobectví a soběstřednosti. Lidská přirozenost je spojena s nesvobodou. "Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete. Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem" (Gal.5.17,18), tedy – můžeme tomu rozumět – budete žít ve skutečné svobodě.

Pavel píše (Gal.5.19-21a): Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Ty jsou projevem hříchu, a tedy i projevem nesvobody. Jako protiklad staví ovoce Ducha (Gal.5.23,24), jímž je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Působení ducha je provázeno svobodou. O něco dříve v Pavlově listu Galatským čteme: "Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým" (Gal.5.13). Rozumět onomu povolání k svobodě a přijmout je vyžaduje vnitřní proměnu, takovou, že ji ani tak moudrý a sympatický muž, jakým byl Nikodém, nebyl s to pochopit. On však zřejmě jako farizeus cenil hodně vysoko své poznání a své pochopení Mojžíšova zákona. Ježíš ovšem činí nové věci a zve k vykročení za hranice vlastního já, za své poznání a názory – i ty náboženské či teologické, zve k následování: "Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové" (2.Kor.5.17)! On přišel na svět, aby přemohl moc hříchu, aby osvobodil z jeho zajetí a přinesl pravou svobodu - svobodu konat dobro, svobodu milovat. Vede k životu v pravdě, vyjádřené Jeho učením, Jeho hodnotami. Cesta za Kristem, cesta ke skutečné svobodě vede přes pokání – METANOIU – nadpoznání, znamenající změnu a neustálé obnovování myšlení a jednání. Svoboda znamená opustit zajetí hříchu. To člověk ve své síle nedokáže. Pomocnou ruku všem lidem však nabízí právě Ježíš Kristus. On říká (J.8.31,32): "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými." A On sesílá svého Ducha, Ducha síly, lásky a rozvahy (2.Tim.1.7), Ducha pravdy, Ducha v němž je pravá svoboda.

Děkujeme Ti, Otče náš, za dar modlitby. Děkujeme Ti, že před Tvou tváří můžeme myslet jeden na druhého, že Ti můžeme předkládat problémy své i druhých lidí, nám blízkých i vzdálených, ať již fyzicky či duchovně. Myslíme před Tebou na rostoucí napětí na rusko-ukrajinském pomezí. Prosíme Tě za jednání těch, jimž je svěřeno závažné rozhodování týkající se mnoha lidí, za vlády a parlamenty, za územní a místní orgány. Prosíme Tě za EU a její nově volené vedení. Prosíme Tě, aby usilovali o dohodu a smíření. Prosíme Tě, aby evangelium, poselství o Tvé lásce a smyslu bytí zaznívalo do všech vrstev společnosti, aby přibývalo těch, kdo by svou svěřenou odpovědnost přijímali jako odpovědnost před Tebou.

Prosíme Tě za nemocné, za zarmoucené, za ty, kdo jsou v těžkých životních situacích. Prosíme Tě za osamělé a bezradné. ...

Praha únor až červen 2014