Staré věci pominuly
Vstupní slovo: 2.Kor.5.17
Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!
1. čtení: Gn.1.1-5
1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
2 Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
3 I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.
4 Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy.
5 Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
2. čtení: Ef.4.22-32
22 Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,
23 obnovte se duchovním smýšlením,
24 oblecte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.
25 Proto zanechte lži a `mluvte pravdu každý se svým bližním´, vždyť jste údy téhož těla.
26 `Hněváte-li se, nehřešte.´ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce
27 a nedopřejte místa ďáblu.
28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.
29 Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.
30 A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.
31 Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;
32 buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
3. čtení - evangelium: J.1.1-5
1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.
2 To bylo na počátku u Boha.
3 Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
4 V něm byl život a život byl světlo lidí.
5 To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Závěrečné slovo: Zj.21.1-5
1 A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo.
2 A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.
3 A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi,
4 a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."
5 Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá."
Požehnání: Nu.6.24-26 (podle Dios habla hoy)
Kéž vám Hospodin žehná a chrání vás; ať se na vás Hospodin dívá s radostí a ukazuje vám Svou laskavost; ať se na vás Hospodin dívá s láskou a provází/obdaří vás pokojem.
640 Díky za toto krásné ráno
317 Bůh první slovo má
[753 Vše má, Bože, chválit Tebe]
772 Kristus má v rukou celý svět
684 Toužíme v lásce žíti stále
412 Až potud nám pomáhal Hospodin z milosti
Děkujeme Ti, náš nebeský Otče, že nás prostřednictvím Písma uvádíš do tajemství Svého stvořitelského díla, v němž se spojuje minulost, současnost i budoucnost. Děkujeme za zprávu o tom, že jsi nás, lidi, stvořil k svému obrazu, že můžeme být aktivními součástmi v tom Tvém úžasném díle. Děkujeme Ti, že jsi na svět poslal svého jedinečného Syna Ježíše Krista, aby porazil moc hříchu. Prosíme Tě, buď s námi a veď naše myšlení i jednání tak, abychom žili v souladu s naším posláním na tomto světě, abychom byli dobrými učedníky našeho Pána a Spasitele, Přítele a Bratra Ježíše Krista. Děkujeme Ti za Jeho dílo, za Jeho vzor, za Jeho učení. Děkujeme Ti, že můžeme patřit k církvi, kterou On krátce po svém nanebevstoupení prostřednictvím Ducha sv. založil. Prosíme Tě za shromáždění Tvé církve, prosíme, buď i dnes zde s námi. Amen.
Četli jsme dva biblické oddíly začínající slovy Na počátku. Ten první je na samém počátku Bible, tedy na počátku Starého zákona, Nový zákon sice tím druhým nezačíná, jde však o začátek jednoho z evangelií, všeobecně považovaného za duchovně nejhlubší. Vyjadřovací forma starozákonního textu je popisná, odpovídá našemu lineárnímu vnímání času. Text z Janova evangelia nás uvádí do tajemství Božího času, který mohutně překračuje naše vnímání a jehož hloubku a komplexnost můžeme jen tušit. Lineární čas, tedy čas, který vnímáme a ve kterém uvažujeme, čas, v němž probíhá líčení Geneze, se promítá i do historie planety Země, i do našich lidských dějin. V něm proběhl i ten stěžejní časový interval, kdy Bůh v Ježíši Kristu na Zemi fyzicky pobýval. Jako počátek vyjadřování času bylo zvoleno Kristovo narození, dnes předpokládáme, že k němu došlo o 4 až 6 let dříve. Nejdůležitější však bylo Kristovo ukřižování a pak – především – Jeho vzkříšení, vyjadřující Jeho vítězství nad mocí zla. Vztah volby začátku letopočtu k Ježíšovu pozemskému životu vyjadřuje, že tehdy se odehrávalo něco pro celou historii neobyčejně významného, přímo nejvýznamnějšího, něco, co do historie sice zařazujeme, ale co veškeru historii přesahuje. V Kristu ⨀ Boží stvořitelské dílo nabylo nový rozměr. Díky tomu, že žijeme až po oněch významných událostech, které se udály před dvěma tisíci lety na východním pobřeží Středozemního moře, můžeme vědět a radovat se z toho, že hřích nemá poslední slovo, že Bohu na stvoření záleží, že Bohu na nás záleží. V Kristu Stvořitel své dílo obnovuje – činí všechno nové. Aj, nové všechno učiněno jest, překládají kraličtí závěr dnešního vstupního slova. Ježíš Kristus nepřišel Zákon zrušit, nýbrž naplnit. Vede k pokání – ke změně myšlení a jednání. Co to znamená, velice pěkně ukazuje příběh z Lukášova evangelia (9.52-56), který přečtu ve znění překladu Slovo na cestu: Na cestě přes samařské území (Ježíš) poslal napřed učedníky, aby vyjednali nocleh v jedné vesnici. Tamní obyvatelé však Židy a Jeruzalém nenáviděli a nepřijali tedy Ježíše. Jakuba a Jana to rozhněvalo a řekli: „Pane, nemáme na ně svolat oheň z nebe, jako to kdysi udělal Eliáš. Ať ta vesnice shoří!“ Ježíš to rozhodně odmítl: „Jak vás může něco takového napadnout? Jako byste ani nebyli moji učedníci. Syn člověka přece nepřišel lidské životy mařit, ale zachraňovat.“ Učedníci se zde zcela prostě odvolávali na Starý zákon. Tam podobná silová řešení jsou docela běžná. Uveďme několik příkladů:
Dt.7.2 Hospodin, tvůj Bůh, ti je předá, abys je pobil. Vyhubíš je jako klaté, neuzavřeš s nimi smlouvu a nesmiluješ se nad nimi.
Joz.11.12 Dobyl i všechna města těchto králů; všechny jejich krále Jozue zajal a pobil ostřím meče. Vyhubil je jako klaté, jak přikázal služebník Hospodinův Mojžíš.
2.Sam.5.19,20 David se doptával Hospodina: "Mám proti Pelištejcům vytáhnout? Vydáš mi je do rukou?" Hospodin Davidovi odpověděl: "Vytáhni. Určitě ti vydám Pelištejce do rukou." David přišel do Baal-perasímu. Tam je David pobil.
● Avšak Ježíš, ten, v Němž Bůh přišel na svět, ten, který nepřišel Zákon zrušit, nýbrž naplnit, vidí věci docela jinak. Za stěžejní v celém Zákoně vidí dva nenápadné oddíly z 5. a 3. knihy Mojžíšovy (Dt.6.5, Lv.19.18): Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své. ● Nebudeš se mstít synům svého lidu a nezanevřeš na ně, ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin.
Pán Ježíš Kristus tak přináší nový pohled na Zákon. Ze spousty různých ustanovení vystupuje centrální motiv: láska. Ježíš nepřišel na svět, aby jej soudil, nýbrž aby jej zachránil. Svědčí tak o tom, že Bohu na světě opravdu záleží. Tato skutečnost je základem i pro vytváření našich vztahů, nejen k druhým lidem, ale i k celé živé i neživé přírodě. Skrze ni se máme dívat na svět a všechno, co se na něm děje.
Aj, nové činím všechno. To jsou slova vzkříšeného a oslaveného Krista. Vyjadřují úžasnou skutečnost, jejíž hloubku a dosah nejsme s to domyslet. To nové se jen málo promítá do písní v našem zpěvníku, a asi i do našich kázání, do života církve, do našich osobních životů. Mne svědectví Písma o tom novém, co činí Kristus, znovu výrazně oslovilo, když jsem se dověděl o zhoubném neoperovatelném nádoru, který v sobě nosím. A k tomu prožívám úžasný pocit vděčnosti za cestu, po níž mě Pán Bůh vedl, za lidi, s nimiž jsem se mohl setkat, za rodinu, za to, že mohu prožívat lásku. Uvědomuji si, že to nové, co Kristus činí, se výrazně týká našich současných životů a zároveň je mohutně přesahuje.
Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! A protože Boží čas není lineárně uspořádaný, vztahuje se to nové do všech dob, vztahuje se i do minulosti, do níž se můžeme prizmatem této zvěsti dívat. Toho nového se týká i prosba Přijď království Tvé z modlitby Páně. A týká se všeho, celého světa či vesmíru, všech objektů i vztahů. A tak i my lidé jsme zváni obnovit své vztahy k celému stvoření, k druhým lidem i k přírodě. Základem obnovených vztahů je láska.
V Ježíši Kristu se nám otevírá brána Božího království, která byla hříchem uzavřena. Za hranice materiálního světa hřích nesmí. Kristus nám otvírá nový úžasný prostor svobody, bez pout hříchu, prostor, v němž se můžeme radovat a prožívat vděčnost – za naše životy jako takové, za druhé lidi, jimiž Bůh naše životy obohacuje, za krásu a bohatství přírody, a tak dále, a především za to, že sám Stvořitel k nám v Kristu přichází a tvoří vše nové, že jsme součástí Jeho úžasného díla.
Díky, náš nebeský Otče, díky, Pane Ježíši Kriste, díky, Duchu svatý. Amen.
Děkujeme Ti, Pane Ježíši Kriste, žes nám otevřel přístup do Božího Nového světa, do Jeho království. Děkujeme za všechno krásné, co již zde, na Zemi, můžeme prožívat. Děkujeme, že z nás snímáš tíhu hříchu, že můžeme poznávat pravé životní hodnoty, krásu života a stvoření. Při tom si uvědomujeme, kolik je na světě zla a bolesti. Prosíme Tě za všechny, kdo nějak trpí. Myslíme na ty, jichž se blízce či úplně bezprostředně dotýkají válečné konflikty, myslíme na nemocné, na ty, kdo trpí tělesnými bolestmi a neduhy, myslíme na ty, kdo jsou v obtížných sociálních situacích, myslíme na smutné a zarmoucené, na ty, kdo ztratili někoho blízkého. Naše myšlenky se tak vracejí k lidu Ukrajiny.
Děkujeme Ti za úžasné poselství Tvého evangelia a prosíme Tě o jeho šíření. Prosíme Tě, žehnej všem, kdo je nesou dál, prosíme, abychom i my, kdo se k Tobě hlásíme, byli jeho zvěstí stále výrazněji oslovováni a jím podmaňováni. Amen.
Otče náš …
Praha 02.09.2021, poslední úprava 02.06.2024