Solus Christus

J.1.1-5: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.

1.Sam.1.26-28,3.1: "Můj pane," řekla Hana, "poslyš prosím. Jakože jsi, můj pane, živ, já jsem ta žena, která tu poblíž tebe stála a modlila se k Hospodinu. Za toto dítě jsem se tehdy modlila a Hospodin mi dal, o co jsem ho úpěnlivě prosila. Teď ho tedy odevzdávám Hospodinu, aby mu patřil po celý svůj život." A poklonili se tam Hospodinu. (3.1) Chlapec Samuel sloužil pod Elího dohledem Hospodinu. V oněch dnech bývalo Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění nebylo časté.

Ř.14.5-9: Někdo si cení jednoho dne nad jiné, pro někoho je den jako den. Každý ať je přesvědčen o vlastním názoru. Kdo drží svátek, drží ho Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, nejí Pánu a děkuje Bohu. Nikdo z nás totiž nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu; umíráme-li, umíráme Pánu. Ať už tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu. Vždyť proto Kristus zemřel a znovu ožil - aby byl Pánem živých i mrtvých.

J.14.1-6: (Ježíš řekl:) "Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho pokojů. Kdyby to tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Víte, kam jdu, a cestu znáte." ● "Pane, nevíme, kam jdeš," přerušil ho Tomáš. "A jak můžeme znát cestu?" "Já jsem ta cesta, pravda a život," odpověděl Ježíš. "Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne".

2.Kor.13.11,13: Žijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buďte jednomyslní, pokojní, a Bůh lásky a pokoje bude s vámi. (13:) Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.

Děkujeme Ti, Otče náš, za to, že jsme mohli přijít do shromáždění Tvé církve a spolu se sestrami a bratry v Kristu se společně modlit, zpívat a zamýšlet se nad poselstvím Písma a při tom hledat Tvou vůli.

Uvědomujeme si a vyznáváme svůj hřích a děkujeme Ti, že jsi poslal na svět Pána Ježíše Krista, aby ze světa sňal těžké břemeno našich lidských vin. Děkujeme Ti za Jeho příklad, za Jeho pozvání k novému životu, k následování. Děkujeme Ti, že poselství o Něm, o Tvé lásce, o smyslu bytí zní světem, a prosíme Tě, dej, abychom my, kdo Ho slovy vyznáváme, celými svými životy vydávali svědectví o Něm, o plném životě na cestě k Tvému království. Prosíme Tě, aby naše postoje a náš vztah k druhým lidem, k živé i neživé přírodě byly svědectvím o Něm.

Prosíme Tě za všechna shromáždění Tvé církve, ať probíhají v rámci kterékoli církevní či i necírkevní organizace. Prosíme Tě o více horlivosti pro Tvé věci. Prosíme, žehnej všem dobrým snahám. Očekáváme, Otče, na Tebe.

Amen.

Elkána a Hana byli zbožní manželé, kteří dlouho neměli potomka. Nicméně dočkali se. Svého tolik očekávaného syna Samuele cele odevzdali Hospodinu. Znamenalo to, že Samuel nežil s nimi, ale zůstal u kněze Elího. Bylo to v době, kdy bývalo Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění nebylo časté. Ze Samuele se stal prorok, hlasatel Slova Hospodinova, které bylo tolik potřebné. Celý Samuelův život tomuto poslání odpovídal. A Bůh skrze Samuele mluvil k lidu.

Samuelův život ve službě Hospodinu byl beze sporu životem dobrým, smysluplným, bohatým. Byl však jiný, než jak se běžně žilo.

V oněch dnech bývalo Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění nebylo časté. Samuel měl Slovo Hospodinovo tlumočit těm, mezi nimiž žil. Bylo to více než tisíc let před narozením Krista, které znamenalo zlom v dějinách spásy, v dějinách Božího vztahu k člověku. Přesto i o dnešním světě můžeme říci: Dnes je Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění není časté. A to nás může inspirovat k hledání další analogie. Samuel měl mimořádné poslání uprostřed svého národa. Církev má mimořádné poslání uprostřed dnešního světa. Jí patří slova, která napsal apoštol Petr: Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla (1.Pt.2.9). Jsme vyzýváni k následování Krista, k cestě v Jeho šlépějích. Máme být kněžími, králi a proroky. Máme nést světu poselství Hospodinovo. Dnešní svět je potřebuje v nemenší míře než Izrael v době Samuelově.

Samuel byl jiný než odpovídalo tehdejší běžné životní praxi. I dnes jít za Kristem znamená radikální změnu života. Pavel píše Titovi (2.14): On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe zvláštní lid, horlivý konat dobro. Mnozí lidé žijící mimo církev vidí v této výzvě jakési omezení. Ale ona znamená otevření nového prostoru. Prostoru pro pochopení smyslu bytí, prostoru pro konání dobra, prostoru otevírajícího výhled k cíli.

Dnešní svět přináší mnohé velké problémy. ● Terorismus ve velkém, ● sobectví nabývající nebývalých rozměrů, ● migrace a vše, co s ní souvisí, ● úpadek fungování osvědčeného kapitalismu, ● měnící se klima, ● znečistění prostoru, ● vyčerpání zdrojů - o tom všem se ví, ale cesta k řešení není na obzoru. Informace, které získáváme, jsou často polopravdami. Lež se často vyskytuje i tam, kde by ji nikdo nečekal. Jsme zmateni. Svět ztrácí naději. A do této neradostné reality zní Ježíšovo slovo, které jsme četli před kázáním: "Já jsem ta cesta, pravda a život."

V českém překladu ukazovací zájmeno ta má roli, kterou v řadě jazyků má určitý člen. Ve španělském a v anglickém překladu čteme: Yo soy el camino, y la verdad, y la vida. I am the way, the truth, and the life. Určitý člen, a i české zájmeno "ta" ukazují jedinečnost. Kristus je jedinou cestou. Připomíná to i název posledního dílu slavné Gulbranssenovy trilogie "Není jiné cesty".

Teď se zřejmě dostávám do rozporu se současnou liberální pluralitní ideologií. Činím tak vědomě a rád. To, jak je dnešní evropské myšlení vyprázdněné, jak stojí mimo jakýkoli pevný základ, je dalším velkým problémem dneška, který by mohl být přidán k onomu před chvílí zmíněnému výčtu. Skutečnou pravdou je Kristus. Žít v pravdě znamená žít s Ním. Bez Něho není pravého života.

Následovat Krista neznamená svázanost či jednostrannost. Četli jsme Pavlova slova adresovaná do Říma: Každý ať je přesvědčen o vlastním názoru. Kdo drží svátek, drží ho Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, nejí Pánu a děkuje Bohu. Nikdo z nás totiž nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu; umíráme-li, umíráme Pánu. Ať už tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.

V Kristu je pravá svoboda, svoboda pro dobro, svoboda pro lásku. Svoboda pro skutečné životní hodnoty. Svoboda, která kvalitativně převyšuje tu, již hlásá evropský liberalismus či neoliberalismus. Kristus osvobozuje ze zajetí vlastního "já". Pozvedá vzhůru z horizontály materiálního světa, otvírá výhled za hranice poznatelného, až k Božímu království. V lásce přichází k člověku a osvobozuje. Neočekává od lidí nějakou speciální formu zbožnosti či náboženského života. Očekává lásku, odlesk oné nekonečné Boží lásky.

On je cesta. On je jediná pravá cesta. On nabízí řešení velkých problémů. ¿Opravdu svědčíme my, členové dnešních křesťanských církví, o Jeho lásce, o tom, že On osvobozuje a nekonečně rozšiřuje horizont? ¿O tom, že plný život spočívá v tom jít za Ním? ¿Nechceme nakonec i my evangelíci, chlubící se svou tolerantností, vtěsnat druhé do našich zaběhaných a podle nás osvědčených šablon? ¿Není často naše uvažování blízké mylnému uvažování učedníků, o němž píše evangelista Marek? "Mistře," řekl Jan, "viděli jsme jednoho, který nechodí s námi, jak ve tvém jménu vymítá démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože nechodí s námi." "Nebraňte mu!" odpověděl Ježíš. "Nikdo nemůže vykonat zázrak v mém jménu a hned nato o mně mluvit zle. Kdo není proti nám, je s námi. Pamatujme na Ježíšova slova: Mám však i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas, a tehdy bude jedno stádo a jeden pastýř. (J.10.16)

Přemýšlejme o tom ● ve víře, že Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život, ● ve víře, že Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze Něho spasen (J.3.16,17). Kristus, Boží Syn, je jedinou cestou k plnému, vpravdě lidskému životu na Zemi a je především cestou k pravému cíli, k nebeskému Otci, do Jeho království.

Amen.

Děkujeme Ti, Otče náš, za ujištění, že Ti na nás, na jednom každém z nás záleží, že každý máme v harmonickém celku Tvého stvořitelského díla své místo, že záleží na našem myšlení a jednání, na našich modlitbách. Prosíme Tě, orientuj nás k usilování o dobro, o šíření evangelia lásky a pokoje, které dnešní svět tolik potřebuje. Prosíme Tě za celý svět, prosíme Tě za vztahy mezi lidmi na všech úrovních. Prosíme Tě, ulamuj hroty napětí a neporozumění, prosíme Tě, aby se šířil duch tolerance, vzájemného porozumění a spolupráce. Prosíme Tě za trpící - za zarmoucené, za nemocné, za ty, kdo prožívají duševní či fyzickou bolest. Prosíme Tě za ty, kdo ztratili někoho blízkého, prosíme Tě za ty, kdo se nacházejí v těžkých životních situacích. Prosíme Tě za ty, jimž je svěřeno řízení společnosti, aby rozhodovali odpovědně, moudře a nesobecky. Prosíme Tě za Církev, aby stála jako věrný svědek evangelia, aby plnila své poslání ve světě, aby ukazovala na to, že Ježíš Kristus je pravou cestou a skutečnou pravdou, že v Něm je plný život.

Amen.

Jiří Nečas 27/09/2011, ..., 17/08/2019