Půst dnes

Obměna kázání Půst a Květná neděle

 

Vstup: Ž 103.1-5,22  Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!  Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!  On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje,  vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním,  po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla. (22)  Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech

místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu!

 

Čt.   Mt.17.14-21 (včetně 21Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a na kolenou prosil:  "Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a je na tom zle: často padá do ohně a často do vody.  A přivedl jsem ho k tvým učedníkům a nemohli ho uzdravit."  Ježíš odpověděl: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás ještě mám snášet? Přiveďte mi ho sem!"  Ježíš mu pohrozil, a zlý duch z něho vyšel; od té chvíle byl chlapec zdráv.  Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?" On jim řekl: "Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: `Přejdi odtud tam´, a přejde; a nic vám nebude nemožné." (21)  Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem.

 

Text: Mk.2.18-20  Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: "Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?" Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. Přijdou však dny, kdy od nich ženich bude vzat; potom, v ten den, se budou postit.

 

Závěrečné slovo: J.15.12-17, Nu.6.24-26   Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás.  Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své. Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.  Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám. Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám. To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek. (Nu.6.24-26)  Požehnejž tobě Hospodin, a ostříhejž tebe. Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou, a buď milostiv tobě. Obratiž Hospodin tvář svou k tobě,a dejž tobě pokoj.

 

Písně:

191  Svou oslav Pána písní / 6

443  Přijď, Králi věčný náš / 4

331  Má víra pohlíží / 4

346  Buď Tobě sláva / 3 - nutně hned po kázání

559  Ó, ujmi ruku moji / 3

 

 

Otče náš,

s vděčností a úžasem myslíme na velikost a dokonalost Tvého stvořitelského díla. Děkujeme Ti, že v tomto mohutném a velkolepém celku máme každý z nás své místo, své úkoly, své poslání. Děkujeme Ti, že Ti na nás, na jednom každém z nás osobně záleží. Děkujeme za to, že se nám dáváš poznat jako Láska. Děkujeme za dar víry, za dar lásky, za dar naděje. Zároveň však vyznáváme, že se v našich životech často projevuje nedověra, že se nám často nedostává lásky, že nejednou podléháme skepsi a beznaději. Děkujeme Ti za postní období, které nám připomíná smysl oběti. Myslíme především na tu největší oběť, na Kristovu oběť na kříži, a uvědomujeme si, že oběť patří k plně prožívanému životu, že i ona je nedílnou součástí osvobozujícího poselství evangelia, poselství o Kristu, o smyslu a cíli bytí.

Prosíme Tě za šíření evangelia v jeho síle a plnosti. Prosíme, aby je lidé přijímali jako to, co osvobozuje k činění dobra, k plnosti života. Prosíme Tě za církev, za její bohoslužebná shromáždění, za její misijní a charitativní činnost. Prosíme Tě o Tvou přítomnost v tomto našem dnešním shromáždění, [v němž se těšíme na společenství u Stolu Páně].

Amen.

Dnes je n-tá z řady šesti nedělí v postním období. Můžeme si položit otázku, co vlastně půst a postní doba znamenají. V protestantismu se žádná standardizovaná forma půstu nevytvořila. Někteří reformátoři prohlašovali půst přímo za nebiblický - a je pravda, že Nový Zákon k půstu nijak výrazně nenabádá - onen poslední čtený - 21. - verš 17. kapitoly Matoušova evangelia (Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a půstem) byl k textu zřejmě doplněn dodatečně, právě až v důsledku určité církevní praxe. O reformátoru Ulrichu Zwinglim se dokonce traduje, že v postním období provokativně pojídával svou "veřejnou klobásu".

Dnes, snad i v důsledku ekumenického sbližování, dochází v protestantských církvích ke snaze předvelikonoční půst nepřejít jen tak jako něco, o čem sice víme, co bereme na vědomí, avšak co se nás, našeho života a jednání, netýká. Přitom tradiční forma omezení nebo vyloučení masa se nejeví jako ta, která by nejlépe postihovala smysl postního období. Spotřebováváme více, než potřebujeme. Hovoří se o mezích růstu, a ty se zdaleka netýkají jen potravy. Jde o energetické zdroje, o pitnou vodu, o schopnost prostředí absorbovat naše odpady a zplodiny, o prostor, který zacpáváme svými stavbami a z něhož tak vytlačujeme život včetně životodárné vody, atd. Náš styl života je neudržitelný. Postní období nabízí příležitost zkusit žít jinak: omezit spotřebu, omezit náročnost - v naději, že změna nemusí s postním obdobím skončit.

Četli jsme Ježíšovu odpověď na otázku, proč se jeho učedníci nepostí, když jak Janovi, tak farizejští učedníci se postí. Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. Přijdou však dny, kdy od nich ženich bude vzat; potom, v ten den, se budou postit. ¿Co to však znamená? My přece vyznáváme, že Ježíš je s námi stále. Jistě, svědecký život víry v mnohých situacích znamená velké sebezapření, jehož součástí je i půst. Ježíšův učedník nesmí lpět na materiálních složkách života. Sama skutečnost, že Ježíš je s námi, znamená radost.

Postní období je dobou očekávání Velikonoc. Velikonoční poselství přitom osciluje mezi

● nepředstavitelnou radostí z Kristova vzkříšení a vítězství nad smrtí a

● nepředstavitelnou bolestí ukřižování.

●● Evangelium jako celek je radostnou zprávou. Bohu na člověku a na celém stvoření záleží. Záleží mu na jednom každém z nás. Záleží mu na tom, v jakém prostředí žijeme. Záleží mu na lidech kolem jednoho každého z nás. Nabízí nám možnost žít plný, bohatý, radostný život. K němu však patří i oběť. Ježíš Kristus prošel těžkým utrpením a ponižováním ● pro nás, abychom my měli bohatý život. Když se přirovnává k dobrému pastýři, pečujícímu o svěřené ovce, říká: "Já jsem přišel, aby měly život - život v plnosti" (J.10.10/B21). A k životu v plnosti patří i druzí lidé a sdílení s nimi. Patří k němu umět něco ze svého "já" obětovat. Oběť je součástí evangelia - radostného poselství.

Ano, evangelium je radostná zpráva. Zasmušilý farizejský půst očekávající obdiv druhých a zakládající si na vlastním počínání nemá s evangeliem nic společného. Naproti tomu hledání způsobu života, který by nejen byl v souladu s možnostmi našeho časného domova - planety Země, nýbrž znamenal také obohacení jak pro ostatní lidi, tak i pro přírodu, to z evangelia beze sporu vyplývá.  Usilovat o dobro znamená radost. To není ve sporu s potřebou osobního omezování a uskromňování ve prospěch druhých lidí i přírody - tedy ve prospěch celého stvoření, jehož jsme jeden každý z nás součástí. Ono dobrovolné omezení či uskromnění tak znamená pro každého - v hluboké osobní dimenzi - přínos, obohacení. 

Zařazení postního období před velikonoční svátky má v církevní tradici své opodstatnění. Ježíš Kristus se obětoval pro druhé, pro nás. Snad i tuto významnou skutečnost lze výrazněji prožít při postním režimu života, při hlubším uvažování o celém Stvoření. Můžeme myslet na zvířata, která jsou kvůli naší spotřebě masa chována často v krutých - nezvířecích - podmínkách. Můžeme myslet na volnou energii, kterou nám Bůh dává, ale ne v neomezeném měřítku, a kterou my bezohledně plýtváme. V posledních letech slýcháme aktuální výzvu k "autopůstu", která sleduje omezení škod, působených naší nadměrnou automobilovou dopravou. A lze se postit řadou dalších způsobů, ne tak, abychom křečovitě čekali na konec postního období, ale abychom prožívali vnitřní radost z toho, že přispíváme k dobru, v naději, že - třeba v menší míře - nepůjde jen o změnu dočasnou. 

●●●

Pán Ježíš ve svém učení přináší hodnotový systém, který je hodně odlišný od toho sobeckého, založeného na penězích, který naše společnost běžně přijímá. Ježíšův hodnotový systém je v souladu s tím, co patří k plnému, radostnému, bohatému lidskému životu. On svým příkladem ukázal, že k takovému životu může patřit i oběť. Ne jako samoúčel, ale jako možný projev sounáležitosti s celkem, s druhými lidmi, s přírodou, se světem - se vším tím, co Bůh stvořil. Předvelikonoční a velikonoční období - půst s radostným poselstvím Květné neděle, Velký Pátek, Vzkříšení - to vše nás obrací k tajemství života, které těm, kdo nejsou ochotni překročit hranice materiálního světa a pseudoekonomických peněžních hodnot, zůstává zcela zahaleno, nicméně které tvoří součást Božího stvořitelského díla završeného spasením, vítězstvím dobra nad zlem, vítězstvím života nad smrtí.  Nedlouho před velikonočními událostmi Pán Ježíš svým učedníkům řekl (J.16.33):  Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejte, já jsem přemohl svět. Myslíce na toto slavné definitivní Kristovo vítězství, které je jádrem evangelia a je snad nejdůležitější skutečností v celém bytí, zpívejme radostně píseň 346 - Buď Tobě sláva, jenž jsi z mrtvých vstal. 

 

Děkujeme Ti, Otče náš, za to, že prostřednictvím svědectví Písma sv. můžeme poznávat, jak máme žít a jednat. Prosíme Tě, abychom uměli milovat své bližní jako sebe samotné, abychom uměli s nimi sdílet radost i žal. Myslíme před Tvou tváří na ty, kdo prožívají zklamání, bolest, lítost, kdo jsou v obtížných životních situacích. Myslíme před Tvou tváří na naši českou společnost s jejími problémy a napětími. Prosíme Tě za naši evropskou civilizaci, budovanou na křesťanských základech a dnes ve jménu proklamované tolerance tento svůj původ zapírající a zrazující. Prosíme Tě, aby pravda a láska vítězily nad dnes zdánlivě triumfujícími zlem a nenávistí. Prosíme, aby vůle k spolupráci vítězila nad problematickou a Tvému stvoření škodící konkurencí. Prosíme, žehnej všem dobrým snahám.

 

2011, 2013, 2015