Před zkázou Sodomy

Před zkázou Sodomy

Vstupní slovo: Mt 5.13-16

13 Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.

14 Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.

15 A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.

16 Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.

Čtení: Gn.18.20-33$ (v. 22 zkrác.)

20 Hospodin řekl: "Křik Sodomy a Gomory je velký a jejich hřích velmi těžký.

21 Proto sestoupím a uvidím: pokud jednali tak, jak nasvědčuje křik, jenž se mi donesl, je s nimi konec; a pokud ne, poznám to."

22 [Ti muži odtud pokračovali k Sodomě, ale] Abraham [ještě] zůstal před Hospodinem.

23 Přistoupil blíž a řekl: "Cožpak smeteš s ničemným také spravedlivého?

24 Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých. Smeteš je také? Neušetříš to místo kvůli padesáti spravedlivým, kteří tam jsou?

25 Takovou věc bys nikdy neudělal - usmrtit s ničemným také spravedlivého! Tak by byl spravedlivý jako ničemný - to bys neudělal! Cožpak Soudce vší země nebude jednat podle práva?"

26 Na to Hospodin řekl: "Najdu-li v tom městě, v Sodomě, padesát spravedlivých, ušetřím kvůli nim celé to místo."

27 Abraham odpověděl: "Pohleď prosím - odvažuji se mluvit ke svému Pánu, ačkoli jsem prach a popel -

28 možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zničíš kvůli těm pěti celé město?" "Nezničím, najdu-li jich tam čtyřicet pět," odpověděl.

29 Abraham k němu promluvil znovu: "Co když se jich tam najde jen čtyřicet?" "Neudělám to kvůli těm čtyřiceti," odpověděl.

30 "Ať se můj Pán prosím nehněvá, když promluvím," řekl Abraham. "Co když se jich tam najde jen třicet?" "Neudělám to, najdu-li jich tam třicet," odpověděl.

31 "Pohleď prosím, dovolím si znovu promluvit ke svému Pánu," řekl Abraham. "Co když se jich tam najde jen dvacet?" "Nezničím je kvůli těm dvaceti," odpověděl.

32 "Ať se prosím můj Pán nehněvá, když promluvím ještě jednou," řekl Abraham. "Co když se jich tam najde jen deset?" "Nezničím je kvůli těm deseti," odpověděl Hospodin.

33 Tak dokončil rozmluvu s Abrahamem a odešel. Také Abraham se vrátil domů.

Evangelium: Mt.24.37-44

37 Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé:

38 Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu,

39 a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka.

40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.

41 Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána.

42 Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde.

43 Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu.

44 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.

Závěrečné slovo: Mt.28.18-20, Nu.6.24-26

18 Ježíš [k nim] přistoupil k učedníkům a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.

19 Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého

20 a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa."

Nu.6.24 »Ať Hospodin ti žehná a chrání tě,

25 ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,

26 ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.«

Děkujeme Ti, Otče náš, za dnešní den, za to, že můžeme být přítomni ve shromáždění Tvé církve. Děkujeme Ti za Tvůj zájem o nás, děkujeme, že Ti na nás záleží, že Ti záleží na tom, jak myslíme a jednáme, že Ti záleží na našich modlitbách. Děkujeme Ti, že k nám stále mluvíš, že dáváš různá znamení doby a prosíme Tě, abychom uměli Tvůj hlas slyšet, abychom byli citlivými a vnímavými a hledali Tvou vůli. Vyznáváme Ti svou nedověru, vyznáváme nedostatek lásky a nedostatek naděje.

Prosíme Tě o nové nadšení pro evangelium, prosíme, aby svědectví Tvé církve o Tvé lásce, o smyslu bytí bylo zřetelné a věrohodné. Prosíme Tě, žehnej práci církve, žehnej zvěstování evangelia, žehnej všem dobrým snahám. Prosíme Tě za všechna shromáždění Tvé církve, ať již probíhají v rámci kterékoli církevní organizace. Očekáváme, Otče, na Tebe.

Amen.

Čtení z Genese nás uvedlo do doby před zkázou Sodomy. Ježíšova slova čtená z evangelijní apokalypsy ukazují na obdobnou situaci, historicky situovanou ještě daleko dříve, do časů Noemových, kdy potopa znamenala takřka globální zkázu. Přežili jen Noe a jeho rodina. Zkázu Sodomy přežila jen neúplná Lotova rodina. Bůh je nejen milující, nýbrž i trestající. ● Doba Noémova. Doba před zkázou Sodomy. ● ¿Jaká je naše doba? Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka. Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu, A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka." Tak překládají kraličtí to, co jsme slyšeli z Matoušova evangelia. ¿Netýkají se tato Ježíšova slova dneška, dnešní Evropy, naší současné civilizace? Premonstrátský terciář, psychiatr a pedagog Dr. Jaroslav Max Kašparů charakterizuje dnešek slovy: "Dnes se pýcha změnila ve zdravé sebevědomí, lakomství v zákon ekonomiky, nestřídmost ve vyšší životní úroveň, závist v boj o spravedlnost, hněv ve zdravou reakci na hloupost druhých, hulvátství ve svobodu projevu, okrádání ve svobodný trh, zanedbaná výchova dětí ve tvorbu vlastního názoru, mateřství bez manželství v moderní formu existence, likvidace pozitivních hodnot ve zbavení se předsudků, neúcta k tradici ve vítězství zdravého rozumu, lenost v sociální dávku. ● Jeden mladý inženýr ekonomie řekl: 'Slušnost je přežitek doby, protože za tu si ještě nikdo nic nekoupil'."

¿Nekoresponduje tato charakteristika dneška s popisem doby před potopou? Nacházíme jej v závěru 4. kapitoly Geneze a připomíná jej evangelijní apokalypsa. ● ...a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka. Znamení doby přicházejí a lidé jim nevěnují pozornost. Jedním z nich je změna klimatu. Naprostá většina odborníků tvrdí, že téměř jistě za ni může aspoň z poloviny člověk. Obecný hlas ovšem zdůrazňuje to, že nemůžeme s úplnou jistotou říci, že za ni může člověk, a proto nic neměňme na našem způsobu života, na pravidlech fungování společnosti, na našem až kultickém liberálně tržním hospodářství. Je to hrozný způsob uvažování, avšak, žel, je rozšířený a odpovídá duchu současnosti. A mnozí z těch, kdo berou klimatickou změnu vážně, uvědomujíce si, že většina lidí bude tak jako tak trvat na svém způsobu života a svých nárocích, dojdou k závěru, že se stejně nedá nic dělat. Nedá se nic dělat - to je názor většiny. ● ¿A – dá se vlastně něco dělat? Pakli nikoli, ¿k čemu by sloužila znamení doby?

Podívejme se na Abrahamovo jednání před zkázou Sodomy. Abraham se za Sodomu a její obyvatele modlí, ale takovým zvláštním způsobem. On se s Hospodinem dohaduje, dalo by se říci, že smlouvá. Abraham přistoupil blíž a řekl: "Cožpak smeteš s ničemným také spravedlivého? Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých. Smeteš je také? Neušetříš to místo kvůli padesáti spravedlivým, kteří tam jsou? Na to Hospodin řekl: "Najdu-li v tom městě, v Sodomě, padesát spravedlivých, ušetřím kvůli nim celé to místo" (Gn.18.23,24,26). Ono smlouvání pokračovalo až k Abrahamově prosbě a Hospodinově odpovědi: "Ať se prosím můj Pán nehněvá, když promluvím ještě jednou," řekl Abraham. "Co když se jich tam najde jen deset?" "Nezničím je kvůli těm deseti," odpověděl Hospodin (Gn.18.32). V 19. kapitole Genese se pak dovídáme, že se nenašlo ani těch deset. Sodoma byla zničena, zachráněna byla jen Lotova rodina. Lot při tom nebyl žádný svatý, žádný nedostižný ideál, byl to obyčejný chybující člověk, jen se zřejmě držel stranou zla rozšířeného v Sodomě.

Kdyby bylo bývalo aspoň deset spravedlivých, byla by bývala Sodoma zachráněna. Lidská společnost potřebuje ty spravedlivé, kteří chtějí žít podle Boží vůle, žít k Jeho obrazu. Ty, kteří nerezignují. Dnešní svět potřebuje Ježíšovy učedníky, k nimž se On v kázání na hoře obrací slovy: Vy jste sůl země. Vy jste světlo světa. Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. Dnešní svět potřebuje lidi, jimž záleží na tom, co bude s Božím stvořením, jimž leží na srdci, aby dar svobody vůle nebyl zneužíván, nýbrž užíván pro konání dobra, pro spolupráci na Božím díle. Potřebuje lidi, kteří to ani ve viditelně beznadějné situaci nevzdávají a hledají cestu, obracejí se k nebeskému Otci a prosí. Jsou důležití, i když tvoří menšinu. Sodomě taková menšina chyběla. Kdyby tam bývala byla, nebyla by Sodoma bývala zničena.

Abrahamův rozhovor s Bohem měl smysl. Nevedl k záchraně Sodomy, ale jako jakýsi vzor může pomoci k záchraně v mnoha dalších případech. Má smysl nepropadat pocitu marnosti a angažovat se pro dobro, pro druhé lidi, pro celé stvoření, i když na první pohled vypadá situace bezvýchodně. Má smysl hlásat evangelium všemu stvoření.

Bůh své věrné neopustí. Neopustil ani Lota a jeho rodinu ve zkažené Sodomě. Záleží mu však na celém stvoření. Svobodná vůle je ohromný dar, který jsme jako lidé dostali. Je na nás, jak s ním naložíme. Bůh stvořil člověka k svému obrazu. Člověk se má podílet na stále probíhajícím dotváření dobrého Stvořitelova díla. V Ježíši Kristu Bůh toto lidské poslání potvrdil. My, kdo chceme jít za ním, máme být světu světlem a solí. Můžeme být těmi, kdo v Sodomě k záchraně chyběli. Můžeme se nechat inspirovat Abrahamovou modlitební vytrvalostí.

Bohu na Jeho dobrém díle záleží. Tuto důležitou skutečnost nelze začlenit do prognostických scénářů budoucnosti. Onen žádoucí vývoj vyžaduje, aby bylo dost věrných, dost spravedlivých, dost těch, kteří na modlitbě spolu s Bohem budoucnost vytvářejí, podobně jako Abraham před zkázou Sodomy.

Bohu na Jeho dobrém díle záleží. Jasně to vyjádřil v Ježíši Kristu, v celém Jeho pozemském životě, oběti i překonání moci smrti. Kristus nás zve na svou cestu. Posílá nás kázat evangelium, radostné poselství o Boží lásce a o smyslu Bytí. Ve spojení s ním se můžeme pro celé Boží dílo angažovat.

Boží zájem a Jeho láska nejsou samozřejmostí. Ukázala to potopa, ukázala to zkáza Sodomy. S těmito událostmi ze starozákonní prehistorie koresponduje evangelijní apokalypsa, z níž v Matoušově podání jsme úryvek četli. Je to možný, varovný scénář budoucnosti. Nicméně v Písmu nacházíme i optimistické scénáře budoucnosti. Abrahamův modlitební dialog s Bohem vyjadřuje naději. Budoucnost není předem určena. Je otevřená. Záleží na lidech, záleží na církvi, záleží na jednom každém z nás. Bůh dává a miluje život. Proto poslal na svět Spasitele – Zachránce Ježíše Krista. Bohu na nás záleží. Záleží mu na tom, jak užíváme svobodné vůle, jak žijeme, jak jednáme, jak se modlíme. Boží vůlí není zahynutí, nýbrž věčný život, plný život v Jeho slávě, který zasahuje i do této časnosti, avšak mohutně ji přesahuje...

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něho byl svět zachráněn. (J.3.16,17) Amen.

Děkujeme Ti, Otče náš, za ujištění o Tvé lásce k celému Tvému stvoření. Děkujeme, že nás vedeš k vzájemné lásce. Děkujeme Ti za druhé lidi, za naše bližní, a prosíme Tě za ně. Myslíme před Tvou tváří na své nejbližší, na rodiny a přátele, na spolusestry a spolubratry v Kristu, na spolupracovníky a sousedy. Myslíme na ty, s nimiž se setkáváme na cestě životem. Prosíme Tě za nemocné a zarmoucené, za nešťastné a bezradné. Prosíme Tě za naše bližní, kteří jsou v obtížných životních situacích. Prosíme za oběti promyšlených polopravd, lží a podvodů. Prosíme Tě za všechny, kdo pro vezdejší starosti ztrácejí výhled vzhůru, za hranice materiálního světa, k Tvému království.

Prosíme Tě, vyslyš naši společnou modlitbu: Otče náš ...

Leden 2014