Pokoj či rozdělení
Biblická čtení jsou z Českého ekumenického překladu
Vstup: J.14.27: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!
Čtení (po úvodní modlitbě): Iz.9.5,6a: 5 Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." 6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království.
Kol.1.13-20: 13 On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. 14 V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů: 15 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, 16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. 17 On předchází všechno, všechno v něm spočívá, 18 On jest hlavou těla – totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých – takže je to On, jenž má prvenství ve všem. 19 Plnost sama se rozhodla v něm přebývat, 20 aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích – protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.
Evangelium (před kázáním ): Lk.12.51-53: 51 Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! 52 Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem, 53 budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."
Závěrečné slovo: Koloským 3:12-16a: Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblecte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. 13 Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. 14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. 15 A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni. 16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství.
Písně:
483 Slyš, jaká to libá píseň
302 Mocný Bože, při Kristovu
303 Moudrosti poklad z nebe
749 Tvá, Pane Kriste, věc to jest
620 Moc předivná
549 Buď Tobě sláva
Amen.
Z Pavlova listu do Kolos jsme slyšeli o Ježíši slova: Plnost sama se rozhodla v něm přebývat, aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích – protože smíření přinesla Jeho oběť na kříži. (Kol.1.19,20) Ve vstupním slovu jsme slyšeli Ježíšova slova svůj pokoj vám dávám .⨀ Nicméně před kázáním k nám z Lukášova evangelia zazněla Ježíšova slova: Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! (Lk.12.51) ⨀ Tedy: Pokoj a smíření či rozdělení? Na první poslech jakoby tu byl spor. Svědectví o Ježíši jako o nositeli pokoje k nám zaznělo i ze starozákonního proroctví: Bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje". Korintským křesťanům napsal apoštol Pavel (1.Kor.7.15c): Bůh nás povolal k pokoji. Ježíšova slova, která jsme četli z Lukášova evangelia, jakoby se vymykala základnímu biblickému obrazu Ježíše. Překladatelé Slova na cestu onen kontrast se svědectvími o Ježíšově poslání trochu zmírňují (Lk.12.51-53 SNC) : 51 Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem. 52 I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů: 53 otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.
Naše myšlení se opírá o jasnou a jednoduchou aristotelskou logiku. Jenže ta se na uvažování o Bohu, Stvořiteli a Pánu, nehodí. Ve vztahu mezi Ním a člověkem je toho více, na co ona prostě nestačí. Ona nakonec nestačí ani na některé zcela pozemské záležitosti, mezi něž například patří současně vlnová a částicová povaha světla. Někdy se světlo jeví jako proud částic – ty jsou lokalizovatelné, jindy jako vlnění, které se rozprostírá v prostoru. Být zároveň vlnou a částicí – to se vymyká našim představám, naší logice. A při tom světlo takové je. Jeden z největších fyziků Niels Bohr poukázal na to, že podobný vztah, vymykající se naší běžné logice, je mezi Boží láskou a Jeho spravedlností, a je také mezi Zákonem a Milostí. Věříme, že Ježíš Kristus zvítězil nad zlem, a to navzdory tomu, že zde na světě zlo stále existuje. Bůh dal člověku svobodnou vůli. Zřetelné svědectví o jejím využití nacházíme už v Jozuových slovech v závěru putování z Egypta do Zaslíbené země: Vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu. (Jz.24.15) Člověk na Zemi hřešit může, v naší civilizační oblasti asi nepůjde o službu pohanským bohům blízkého východu, nýbrž o nejrůznější svody ⨀ penězi, bohatstvím, mocí, možností rychlého a pohodlného přemisťování či pohodlím obecně. Ježíš má v nenávisti hřích, avšak s úžasnou láskou přichází k hřešícím lidem. Vzal břemeno lidského hříchu na sebe. Zve při tom na svou cestu, ukazuje na nesmyslnost hříchu, ukazuje na vysokou hodnotu lásky, odpuštění, smíření, ... ⨀
Ona čtená slova o Kristu, o smíření Jeho obětí, píše apoštol Pavel koloským křesťanům z vězení. Už Pán Ježíš během svého pozemského života své následovníky upozorňoval, že se mohou setkat s odporem či nepřátelstvím, že se kolem nich může šířit napětí. Evangelista Jan zapsal Jeho slova (16.1-3): To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést. Budou vás vylučovat za synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne. Zkušenosti prvních křesťanů tomu odpovídaly.
Přeskočím teď 19 staletí a zmíním jednoho svědka Kristova z první poloviny 20. století, pro jehož teologii byly smíření a nenásilí velice podstatné. Mám na mysli Dietricha Bonhoeffera. Ten v prostředí, kde těžké zlo nabývalo obrovitých rozměrů, se účastnil příprav atentátu na hlavního představitele moci zla Adolfa Hitlera, který byl – použiji-li možná trochu méně používanou terminologii – přímo nástrojem Satanovým. Smíření je něco krásného, úžasného, nesmírně žádoucího – ovšem nikoli smíření se zlem, s ďáblem. – Dietricha Bonhoeffera nám připomenou i jeho slova dnešní předposlední písně, do češtiny přeložené profesorem Petrem Pokorným.
Dnes jako křesťané, jako křesťanské církve, máme svobodu. Ale jsme vidět? Platí o nás, kdo se ke Kristu hlásíme, Jeho slova z Kázání na hoře: "Vy jste sůl země; vy jste světlo světa"? Jsme sůl Země? Jsme světlo světa? Sůl, která se promítá do chuti? Světlo, které ozařuje své okolí?
Vraťme se k dnešnímu evangelijnímu čtení. Cesta za Ježíšem – smírcem – může znamenat rozdělení. Už jsem se zmínil o svůdných aktuálních pohanských božstvech. Svému pohodlí a pohodlnému rychlému přemisťování dnešní člověk obětuje vzácnou životodárnou půdu. Obávám se, že my křesťané tomu jen přihlížíme a nevidíme ani neslyšíme, či nechceme vidět ani slyšet výzvu postavit se proti takovému jednání – a tedy i proti stylu života, který k němu vede. Podobných případů by se našlo více, je to snad podnět k zamyšlení, teď bych se však nerad nechal od kázání evangelia odvést k politickým úvahám.
Svědectví o Ježíši – Smírci, zachránci, Spasiteli přesahuje dimenze námi vnímaného světa. Smírce – vztah k Němu → rozdělení – mimo možnosti logiky. Přesto přinášelo rozdělení už do starověké společnosti před dvěma tisíciletími. Přináší je i do společnosti současné. Stále platí Ježíšova výzva: Milujte své nepřátele. My si můžeme vážit svobody vyznání. Jsou mnohé země, kde tomu tak není. Ona svoboda, kterou máme, by měla být výzvou k vydávání svědectví.
V Ježíši Kristu vstupuje Boží království do světa. V tomto čase na světě přetrvává hřích. Ten je příčinou rozdělení. Díky Kristu se náš život neomezuje jen na tento svět. A mimo tento náš svět už hřích nedosahuje. Vládne tam pokoj, smíření, láska.
Evangelista Matouš nás v závěru svého evangelia (28.18-20) seznamuje s posledními dny vzkříšeného Ježíše na Zemi: Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."
Ježíš – smírce – nás posílá sdělovat světu evangelium. Cesta za ním znamená vykročit za hranice poznatelného světa, popisovaného tradiční logikou. On otvírá vstup do Božího Nového světa, do Božího království.
Díky, Pane Ježíši Kriste. Amen.
Otče náš, který jsi v nebesích, ...
Praha, 8.12.2025; poslední úprava 02.02.2026