Nemůžete sloužit dvěma pánům

Vstup:  Ž.144.1-3

Čtení:  Iz.2.6-18

Text:   Mt.6.19-21,24 Kr.

Závěrečné slovo: 1.Pt.5.8-11,14b

Nelze sloužit dvěma Pánům. To je jasné Ježíšovo slovo. Nelze sloužit Bohu i mamoně. Slovo mamona se vyskytuje v Písmu jen velice sporadicky, jde o transliteraci ne zcela snadno přeložitelného aramejského slova. Konec konců, jako cizí, do řečtiny nepřekládané slovo se vyskytuje v řeckém originále Nového Zákona a v souladu s tím mnohé biblické překlady do národních jazyků je také ponechávají nepřeložené. Kromě naší Kralické bible tomu tak je např. v anglickém překladu krále Jakuba, v německém Lutherově či španělském Reinově a Valerově překladu. Naproti tomu v modernějších překladech se projevuje snaha použít zde nějaké čtenářům srozumitelné slovo, přičemž různé volby naznačují, že nejde o snadný úkol. V českém ekumenickém překladu je použito slovo majetek, někteří překladatelé používají bohatství či peníze. Aramejské "mamona" však zahrnuje nejen všechny tyto významy, nýbrž i cosi v abstraktnější úrovni – chamtivost, touhu po majetku a s ní i touhu po moci.

Asi mnozí si pamatujeme, jak v období komunistické vlády jsme potkávali lidi, kteří to, jak se říká, hráli na obě strany. Považovali se za křesťany, avšak zároveň prokazovali více než loyalitu k tehdejší vládnoucí moci. Bylo to, jakoby sloužili dvěma pánům. Často to ovšem nemysleli upřímně ani s jedním z nich. Každopádně to tehdy vypadalo docela jednoduše a přehledně: Sloužíš komunistickému režimu nebo jsi proti němu?

Dnes již je situace u nás zamotanější. Je celkem přirozené a dobré, že stále prožíváme určitý pocit úlevy z pádu komunismu. To však způsobuje, že jsme mnohdy méně obezřetní vůči nebezpečím a nástrahám, které kolem sebe máme teď. Vážíme si demokracie, a při tom si neuvědomujeme či nepřiznáváme, že v naší euroamerické kulturní oblasti je demokracie vytlačována jakousi denarokracií či mamonokracií, tedy vládou peněz či – obecněji – vládou právě toho, co vyjadřuje slovo mamona. Do rozhodování o věcech obecných mohou daleko více hovořit bohatí – stačí si uvědomit, jakou roli hrají peníze při volbách, byť označovaných jako demokratické. A ještě výrazněji než bohatí jedinci ovlivňují veřejné dění různé nadnárodní společnosti, svým způsobem anonymní, prorůstající národními státy. A lidé tento stav akceptují, uvědomujíce si, že mocné ekonomické subjekty si počínají odpovědně aspoň vůči penězům, kdežto v naší současné společnosti volené orgány často neprojevují odpovědnost vůči nikomu a vůči ničemu.

Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamoně.

Tato slova pronesl Pán Ježíš před dvěma tisíciletími. Znějí stále nesmírně aktuálně, přestože ekonomický systém Římského impéria v Ježíšově době byl o hodně jiný než ten náš zdejší současný. Lidské myšlení se ovšem za tu dobu příliš nezměnilo.

- Služba Bohu, skládání pokladů v nebi, angažovanost pro Krista na straně jedné;

- Služba mamonu, majetku, penězům, hromadění pokladů na zemi, osobní nasazení pro pozemské statky na straně druhé.

=Tak tomu bylo před dvěma tisíciletími ve východním středomoří a je tomu tak dnes v České republice i v dalších nám kulturně podobných oblastech. Jidáš za peníze zradil Mistra. Strážci Ježíšova hrobu za peníze přijali na sebe dokonce takovou hanbu, že tvrdili, že ve službě spali, aby mohlo být Ježíšovo tělo vydáváno za ukradené. Dnes se kvůli penězům a jimi řízenému ekonomickému systému ničí Boží dary, ať již jde o takzvaně přebytečné potraviny či o životodárnou půdu. A nedávno (05/2007) z hodně vysokého místa v naší zemi byla prezentována představa, že vláda peněz je tak žádoucí a tak mocná, že není vázána ani přírodními zákony.

Rád si připomínám Gandhího výrok: Země je dostatečně bohatá pro potřeby všech lidí, nikoli však pro jejich chamtivost. V dnešním světě jsou v rozložení majetku velké rozdíly. Bůh, dárce života, dává, co k životu potřebujeme, abychom to my, lidé, sdíleli. Majetek, bohatství, mamona umožňují brát si nad osobní potřeby. Konečnost zdrojů znamená, že nadbytek jedněch vede k nedostatku druhých. Platí to zvlášť teď, v době globalizace, kdy ekonomický liberalismus se stává světovou ideologií. – V poslední době se více hovoří o narušení atmosféry, zejména o růstu koncentrace oxidu uhličitého v ní. Jde o vážné jevy, které by se rozhodně neměly přehlížet. Letecká doprava je pro zdraví atmosféry velkým ohrožením. Naše planeta Země má velké absorpční schopnosti pro námi produkovaný oxid uhličitý. Ty zde jsou bez naší zásluhy, my je jen kácením pralesů a různými dalšími činnostmi zmenšujeme, a tak se vzhledem k rozsahu našich spalovacích procesů stávají vzácným, nedostatkovým statkem. A kupříkladu ti, kdo často a se samozřejmostí používají leteckou dopravu, si z tohoto statku přivlastňují daleko více než by jim příslušelo v rámci spravedlivého dělení Božích darů a rozumného hospodaření s nimi. Mamona zatvrzuje srdce, vede k přehlížení potřeby dělit se s druhými. Problém není přímo v bohatství jako takovém, nýbrž v osobních prioritách, ve střetu osobních sobeckých zájmů s potřebami světa jako celku. Jde o to, komu člověk slouží. Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamoně.

Finanční zisk se dnes stal prvořadým kritériem, podle něhož se naprostá většina ekonomických subjektů rozhoduje. A tak, když společnost – zcela nemorálně – oceňuje úrodnou půdu nepoměrně níže než stavební pozemky, dochází k ostudným převodům zemědělské půdy na stavební. Jsme bombardováni ohlupující reklamou, která sice vede ke zvýšení finančních zisků svých objednatelů, avšak škodí přírodě už tím, že stojí spoustu papíru, a deformuje myšlení svých tvůrců i nás adresátů. Vede člověka k plýtvání, zatímco smysluplné a potřebné je šetrné sdílení. A tlačí lidi k tomu, aby skládali své naděje v pozemských statcích, podobně, jako to dělal protagonista Ježíšova podobenství [Lk.12.15-21].

Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamoně.

Mamona, vyjádřená dnes především globalizovaným současným světovým ekonomickým systémem, vede k nespravedlivému rozdělování bohatství Země, tedy Božích darů, a do fungování onoho úžasného systému na povrchu Země vnáší porušení a zkázu.

Nelze sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamoně. Tato Ježíšova slova mají formu konstatování, avšak je v nich výzva: Neslužte mamoně. Služte Bohu. Anebo spíše: Neslužte mamoně, abyste mohli sloužit Bohu, a Jemu služte. Cílem není pouhé odmítnutí služby mamoně. Cílem je služba Bohu. K té nás Ježíš volá. A ta přináší plný, bohatý, vskutku lidský život.

V závěru bych rád připomněl známé benediktinské heslo ORA ET LABORA. Modli se a pracuj. Pracuj však nikoli ve prospěch mamony, nýbrž ve prospěch nebeského Otce. Pracuj pro Boží království. Taková práce přináší poklad pro nebe, poklad, který obohacuje a naplňuje tento pozemský život, avšak jehož cena # horizont naší vnímané časnosti absolutně převyšuje a týká se věčnosti. Ta je předmětem víry. Na ni myslí apoštol Pavel, když píše " Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují" (1. Kor.2.9).