Nemůžete sloužit dvěma pánům
Úprava 080107, 250819
Vstup: Ž.144.1-3
Požehnán buď Hospodin, má skála, který učí bojovat mé ruce a mé prsty válčit! Moje milosrdenství a moje pevná tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel, můj štít, k němuž se utíkám, on mi můj lid podmaňuje. Hospodine, co je člověk, že ho bereš na vědomí, co syn člověka, že na něj myslíš?
Čtení po modlitbě: Iz.2.6-18
6 Odmrštil jsi svůj lid, Jákobův dům, protože jsou plni východního pohanství, věští z mraků jako Pelištejci, s dětmi cizáků si podávají ruce.
7 Jeho země je plná stříbra a zlata, jeho poklady jsou nepřeberné, jeho země je plná koní a jeho vozům není konce.
8 Jeho země je plná bůžků, klanějí se dílu svých rukou, tomu, co vyrobili svými prsty.
9 Člověk se hrbí, muž se ponižuje, a ty jim nepromineš.
10 Zalez do skal, schovej se v prachu ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností!
11 Ponížen bude zpupný pohled člověka, sehnuta bude lidská povýšenost; v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin.
12 Neboť den Hospodina zástupů přijde na každou pýchu a povýšenost, na všechno, co se povznáší - to bude sníženo -,
13 na všechny cedry Libanónu, vysoké a vznosné, na všechny bášanské duby,
14 na všechny vysoké hory a na všechny pahorky vyvýšené,
15 na každou vypínající se věž a na každou strmou hradbu,
16 na všechny zámořské lodě i na veškerou okázalost.
17 Sehnuta bude zpupnost člověka, ponížena bude lidská povýšenost, v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin.
18 Bůžkové nadobro vymizejí.
Evangelium: Mt.6.19-21,24 Kr.
19 Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou.
20 Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.
21 Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým potom pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.
Závěrečné slovo: 1.Pt.5.8-11,14b
8 Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako `lev řvoucí´ a hledá, koho by pohltil.
9 Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy.
10 A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ.
11 Jemu náleží panství na věky věků! [Amen.]
14b Pokoj všem vám, kteří jste v Kristu. Amen
Písně
63 Hrad přepevný (4)
399 Učiň mne, Pane, nástrojem (4)
749 Tvá, Pane Kriste, věc to jest (3)
581 Stvoř srdce čisté, Bože, mi (4)
416 Tvé požehnání (1)
Děkujeme Ti, Otče náš, za dnešní den. Děkujeme Ti za toto shromáždění, za to, že můžeme společně stát před Tebou, svatým, všemohoucím Stvořitelem a Pánem, a zároveň milujícím Otcem, kterému na nás všech, na jednom každém z nás osobně záleží. Děkujeme, že prostřednictvím Písma nám ukazuješ svou vůli, že v něm můžeme hledat a nacházet odpovědi na to, jak má vypadat smysluplný život, přesahující tento svět a směřující k Tvému království.
Děkujeme, že můžeme poznávat Tvůj Zákon, a při tom zároveň vědět, že plnost zákona je láska. Děkujeme Ti, že ve své lásce jsi dal světu [Svého jedinečného Syna | Pána] Ježíše Krista, aby z něj sňal tíhu lidského hříchu, aby přinesl obnovu celému Tvému stvoření, aby nás přivedl k Tobě.
Prosíme Tě o pevnou víru, prosíme, veď nás tak, abychom nehledali jiných pánů a nepodléhali rafinovanému lákání baala dnešní doby – mamonny.
Prosíme Tě, aby stále další a další lidé poznávali, že Ty jsi pravým Bohem a Pánem, že pravé bohatství je v těch hodnotách, které přesahují do Tvého království.
Prosíme Tě za všechna shromáždění Tvé církve. Prosíme, aby v nich zaznívalo zřetelné poselství o Tvé lásce a o naději, kterou Kristus přinesl a přináší na svět. Prosíme Tě, buď Svým svatým Duchem i zde s námi.
Amen.
Nelze sloužit dvěma Pánům. To je jasné Ježíšovo slovo. Nelze sloužit Bohu i mamoně. Slovo mamona se vyskytuje v Písmu jen velice sporadicky, jde o transliteraci ne zcela snadno přeložitelného aramejského slova. Konec konců, jako cizí, do řečtiny nepřekládané slovo se vyskytuje v řeckém originále Nového Zákona a v souladu s tím mnohé biblické překlady do národních jazyků je také ponechávají nepřeložené. Kromě naší Kralické bible tomu tak je např. v anglickém překladu krále Jakuba, v německém Lutherově či španělském Reinově a Valerově překladu. Naproti tomu v modernějších překladech se projevuje snaha použít zde nějaké čtenářům srozumitelné slovo, přičemž různé volby naznačují, že nejde o snadný úkol. V českém ekumenickém překladu je použito slovo majetek, někteří překladatelé používají bohatství či peníze. Aramejské "mamona" však zahrnuje nejen všechny tyto významy, nýbrž i cosi v abstraktnější úrovni – chamtivost, touhu po majetku a s ní i touhu po moci.
My starší věkem si asi pamatujeme, jak v období komunistické vlády jsme potkávali lidi, kteří to, jak se říká, hráli na obě strany. Považovali se za křesťany, avšak zároveň prokazovali více než loajalitu k tehdejší vládnoucí moci. Bylo to, jakoby sloužili dvěma pánům. Často to ovšem nemysleli upřímně ani s jedním z nich. Každopádně to tehdy vypadalo docela jednoduše a přehledně: Sloužíš komunistickému režimu nebo jsi proti němu?
Dnes již je situace zamotanější. Je celkem přirozené a dobré, že stále prožíváme určitý pocit úlevy z pádu komunismu. To však způsobuje, že jsme mnohdy méně obezřetní vůči nebezpečím a nástrahám, které kolem sebe máme teď. Vážíme si demokracie, a při tom si neuvědomujeme či nepřiznáváme, že v naší euroamerické kulturní oblasti je demokracie vytlačována jakousi denarokracií či mamonokracií, tedy vládou peněz či – obecněji – vládou právě toho, co vyjadřuje slovo mamona. Do rozhodování o věcech obecných mohou daleko více hovořit bohatí – stačí si uvědomit, jakou roli hrají peníze při volbách, byť označovaných jako demokratické. A ještě výrazněji než bohatí jedinci ovlivňují veřejné dění všelijaké bohaté nadnárodní společnosti, svým způsobem anonymní, prorůstající národními státy. Dnes ony nadnárodní peníze umožňují obcházet zákazy obchodování s agresorem. Vládě mamonu napomáhá i skutečnost, že mocné ekonomické subjekty se snaží počínat si odpovědně aspoň vůči penězům, kdežto v naší současné společnosti volené orgány často neprojevují odpovědnost vůči nikomu a vůči ničemu.
Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamoně.
Tato slova pronesl Pán Ježíš před dvěma tisíciletími. Znějí stále nesmírně aktuálně, přestože ekonomický systém Římského impéria v Ježíšově době byl o hodně jiný než ten náš zdejší současný. Lidské myšlení se ovšem za tu dobu příliš nezměnilo.
- Služba Bohu, skládání pokladů v nebi, angažovanost pro Krista na straně jedné;
- Služba mamonu, majetku, penězům, hromadění pokladů na zemi, osobní nasazení pro pozemské statky na straně druhé.
= Tak tomu bylo před dvěma tisíciletími ve východním středomoří a je tomu tak dnes v České republice i v dalších nám kulturně podobných oblastech. Jidáš za peníze zradil Mistra. Strážci Ježíšova hrobu za peníze přijali na sebe dokonce takovou hanbu, že tvrdili, že ve službě spali, aby mohlo být Ježíšovo tělo vydáváno za ukradené. Dnes se kvůli penězům a jimi řízenému ekonomickému systému ničí Boží dary. Připomeňme si např. planetě Zemi škodící leteckou dopravu či ničení životodárné půdy kvůli finančně výnosné stavbě domů či komunikací. A nedlouho po pádu komunistické vlády z hodně vysokého místa v naší zemi byla dokonce prezentována představa, že vláda peněz je tak žádoucí a tak mocná, že není vázána ani přírodními zákony (Václav Klaus).
Rád si připomínám Gandhího výrok: Země je dostatečně bohatá pro potřeby všech lidí, nikoli však pro jejich chamtivost. V dnešním světě jsou v rozložení majetku velké rozdíly. Bůh, dárce života, dává, co k životu potřebujeme, abychom to my, lidé, sdíleli. Majetek, bohatství, mamona umožňují brát si nad osobní potřeby. Omezenost zdrojů znamená, že nadbytek jedněch vede k nedostatku druhých. – V poslední době se hodně hovořívá o narušení atmosféry, zejména o růstu koncentrace oxidu uhličitého v ní. – Naše planeta Země má velké absorpční schopnosti pro námi produkovaný oxid uhličitý. Ty zde jsou bez naší zásluhy, my je jen kácením pralesů a různými dalšími činnostmi zmenšujeme, a tak se vzhledem k rozsahu našich spalovacích procesů stávají vzácným, nedostatkovým statkem. Bohatí si z tohoto statku přivlastňují daleko více než by jim příslušelo v rámci spravedlivého dělení Božích darů a rozumného hospodaření s nimi. Mamona zatvrzuje srdce, vede k přehlížení potřeby dělit se s druhými. Problém není přímo v bohatství jako takovém, nýbrž v osobních prioritách, ve střetu osobních sobeckých zájmů s potřebami světa jako celku. Jde o to, komu člověk slouží. Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamoně.
Finanční zisk se dnes stal prvořadým kritériem, podle něhož se naprostá většina ekonomických subjektů rozhoduje. A tak, když společnost – zcela nemorálně – oceňuje úrodnou půdu nepoměrně níže než stavební pozemky, dochází k ostudným převodům zemědělské půdy na stavební. Jsme bombardováni ohlupující reklamou, která sice vede ke zvýšení finančních zisků svých objednatelů, avšak škodí přírodě a deformuje myšlení svých tvůrců i nás adresátů. Vede člověka k plýtvání, zatímco smysluplné a potřebné je šetrné sdílení. A tlačí lidi k tomu, aby skládali své naděje v pozemských statcích, podobně, jako to dělal protagonista Ježíšova podobenství (Lk.12.15-21): [A] Ježíš svým posluchačům řekl [jim]: "Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má." Pak jim pověděl toto podobenství: "Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo. Uvažoval o tom, a říkal si: `Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?´ Pak si řekl: `Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.´ Ale Bůh mu řekl: `Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?´ Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem."
Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamoně. Mamona, vyjádřená dnes především současným světovým ekonomickým systémem, vede k nespravedlivému rozdělování bohatství Země, tedy Božích darů, a do fungování onoho úžasného systému na povrchu Země vnáší porušení a zkázu. V posledních letech jsme viděli, jak snaha lidí mít dokonce vedla (a vede) k porušování vyhlášených sankcí vůči agresorovi.
Nelze sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamoně. Tato Ježíšova slova mají formu konstatování, avšak je v nich výzva: Neslužte mamoně. Služte Bohu. Anebo spíše: Neslužte mamoně, abyste mohli sloužit Bohu, a Jemu služte. Cílem není pouhé odmítnutí služby mamoně. Cílem je služba Bohu. K té nás Ježíš volá. A ta přináší plný, bohatý, vskutku lidský život, život v souladu s původním určením člověka: Žít k Božímu obrazu.
V závěru bych rád připomněl známé benediktinské heslo ORA ET LABORA. Modli se a pracuj. Pracuj však nikoli ve prospěch mamony, nýbrž ve prospěch nebeského Otce, ve prospěch bližních, v souladu s Ježíšovým dvojpřikázáním lásky: `Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí´ a `miluj svého bližního jako sám sebe´ (Lk.10.27).
Pracuj pro Boží království. Taková práce přináší poklad pro nebe, poklad, který obohacuje a naplňuje tento pozemský život, avšak jehož cena ⨀ horizont naší vnímané časnosti absolutně převyšuje a týká se věčnosti. Ta je předmětem víry. Na ni myslí apoštol Pavel, když píše "Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují" (1. Kor.2.9).
Děkujeme Ti, Pane Ježíši Kriste, že nás zveš na svou cestu. Amen.
0706; aktualizováno 2508, poslední úprava 250819