Dělníci na vinici
Vstupní slovo
Žalm 84.2-5
2 Jak je tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů!
3 Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!
4 Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!
5 Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit.
Čtení po modlitbě
Tit.2.2-14
2 Starší muži ať jsou střídmí, vážní, rozumní, ať jsou zdraví ve víře, lásce a trpělivosti.
3 Podobně starší ženy ať se chovají důstojně, ať nepomlouvají a nepropadají přílišnému pití vína. Ať vyučují mladší ženy v dobrém
4 a vedou je k tomu, aby měly rády své muže a své děti,
5 byly rozumné, cudné, staraly se o domácnost, byly laskavé a poslouchaly své muže, aby Boží slovo nebylo zneváženo.
6 Rovněž mladší muže napomínej, ať jsou ve všem rozvážní,
7 a sám jim dávej dobrý příklad. Tvé učení ať je nezkažené, důvěryhodné,
8 ať je to zdravé a nepochybné slovo, aby protivník byl zahanben a nemohl o nás povědět nic špatného.
9 Otroci ať ve všem poslouchají své pány. Ať jsou úslužní, neodmlouvají,
10 ať nic nezpronevěří a jsou naprosto spolehliví, a tak ve všem dělají čest učení našeho Spasitele Boha.
11 Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem
12 a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku
13 a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.
14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.
Čtení před kázáním
Mt.20.1-16
1 Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici.
2 Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici.
3 Když znovu vyšel o deváté hodině, viděl, jak jiní stojí nečinně na trhu,
4 a řekl jim: `Jděte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.´
5 Oni šli. Vyšel opět kolem poledne i kolem třetí hodiny odpoledne a učinil právě tak.
6 Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: `Co tu stojíte celý den nečinně?´
7 Odpověděli mu: `Nikdo nás nenajal.´ On jim řekne: `Jděte i vy na mou vinici.´
8 Když byl večer, řekl pán vinice svému správci: `Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, a to od posledních k prvním!´
9 Tak přišli ti, kteří pracovali od pěti odpoledne, a každý dostal denár.
10 Když přišli ti první, měli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.
11 Vzali ho a reptali proti hospodáři:
12 `Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!´
13 On však odpověděl jednomu z nich: `Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?
14 Vezmi si, co ti patří a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě;
15 nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?´
16 Tak budou poslední první a první poslední.
Poslání
Jan 14.1-3
1 Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
Požehnání (Dr. K. Farský)
Požehnání všemohoucího Boha Otce, mír Ježíše Krista a plnost Ducha svatého ať sestoupí na nás a zůstane nám i budoucím
Písně (pro bohoslužby s 5 písněmi):
291 Buď Pánu čest
590 Svatý, svatý, svatý
787 V království Božím místa dost
412 Až potud nám pomáhal
581 Stvoř srdce čisté
Při 4 písních: 291, 412, 787, 581
Děkujeme za svědectví, které o Tobě přináší Písmo svaté. Děkujeme Ti za církev, k niž smíme patřit, děkujeme Ti za všechna její shromáždění. Děkujeme Ti i za toto naše dnešní shromáždění a prosíme Tě, abychom v něm slyšeli Tvé oslovení. Očekáváme, náš Pane a Spasiteli, na Tebe. Amen.
Slyšeli jsme teď Ježíšovo podobenství o dělnících na vinici. Asi nepatří mezi ta nejznámější či nejcitovanější. Zaměstnání je jistě aktuální téma. Podobenství však bylo řečeno v úplně jiné době, než je ta naše; nebyly tehdy odbory, nebylo ministerstvo práce a sociálních věcí, nebyl zákoník práce. Ale nám má hodně co říci, nikoli ani tak do oblasti pracovních vztahů, nýbrž k našemu výhledu do budoucnosti, k Božímu království, či, snad moderněji vyjádřeno, k Božímu novému světu.
Kdesi asi v nějakém městě ve vinařské oblasti se na rynku poflakovali lidé. Odpusťte mi ono ne zrovna hezké sloveso, ale zdá se mi, že situaci – tak, jak ji vnímám – nejlépe vystihuje. Část jich majitel vinice za smluvenou odměnu ráno najme, aby na jeho vinici do večera pracovali. Odměnou byl jeden denár, což byla obvyklá mzda za jednodenní práci. Skupina lidí se tak rozdělila na dvě části; jedna dělá užitečnou práci a k ní dostala také určitou sociální jistotu – večerní odměnu za práci. Druhá pokračuje v nicnedělání bez vyhlídky na nějaký příjem. Položíme-li si otázku, ve které z těch dvou skupin jsou na tom lidé lépe, myslím, že pro normálního člověka je jasnou odpovědí, že v té první, a to hned aspoň ze dvou důvodů. Jednak jejich den má náplň, jednak mají svou sociální jistotu. Postupně se první skupina zvětšuje a druhá zmenšuje. Přibývá těch, kdo jsou užiteční a kdo také mohou počítat s odměnou. V podobenství nečteme o tom, zda ke konci dne zbyli nějací nevyužití. Spíš nikoliv. Večer, po ukončení práce, došlo na vyplácení odměny. Pracovali různě dlouho, dostali ovšem stejně. Nikdo nedostal méně, než kolik měl slíbeno. Ti, kdo pracovali od rána, na tom byli lépe. Nedostali sice větší peněžní odměnu, ale prožívali delší smysluplně trávený čas a žili déle v jistotě, že je slíbená odměna čeká. Přesto reptali… Takoví jsme my lidé.
Tak Bůh miloval svět, že Syna Svého jednorozeného dal, aby kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Je celá řada biblických textů, které mluví o věčném životě jako o určité odměně, odměně těm, kdo věří, těm, kdo dobře žijí a jednají. Či možná spíš, než že by ony texty tak mluvily, bývají tak interpretovány. Na základě čteného podobenství bych se rád tomuto tématu trochu věnoval. Činím tak s určitými rozpaky. V protestantských kruzích se zpravidla zdůrazňuje úloha víry – ale víme, co to víra je? Často si připomínám slova, která říká otec nemocného chlapce při svém setkání s Ježíšem (Mk.9.24): "Věřím, pomoz mé nedověře!" Apoštol Pavel často zdůrazňuje důležitost víry, apoštol Jakub tento Pavlův důraz ovšem doplňuje připomenutím, že víra není nějakým filozofickým názorem, nýbrž motivací k jednání, motivací k lásce k druhým lidem.
Věčný život. Fyzická smrt, která neznamená konec, nýbrž změnu. Život je úžasný zázrak. Přesahuje materiální svět. Hmotné tělo má omezenou existenci. Prostor a čas, které vnímáme, souvisejí s hmotou. Jak si máme věčný život, život mimo hmotné tělo, představit? My v něj smíme věřit, my si jej nemáme představovat. Ono to ani nejde, naše představy jsou utvářeny tím, co vnímáme a prožíváme v tomto materiálním světě. ■ Mám v těle zhoubný nádor, do data mých 80. narozenin zbývá jen necelých 36 týdnů (od 7.4.2024), a tak se pro mne uvažování o těchto věcech stalo aktuálnějším, než tomu bylo dříve. Velice rád myslím na slova, která napsal apoštol Pavel do Korintu (1.Kor.2.9 – B21): Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují. To krásné, co je před námi, je předmětem víry. Ono to svým způsobem navazuje na všechno to krásné, co díky Kristu prožíváme už v tomto fyzickém životě, v duchu Jeho slov (Lk17.20b,21): Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli pozorovat; ani se nedá říci: `Hle, je tu´ nebo `je tam´! Vždyť království Boží je mezi vámi!". Boží Nový svět je mezi námi. V něm nemá místo hřích. Proto čtená slova z listu Titovi nejsou nějakými omezujícími příkazy či povinnostmi; ona ukazují, jak má vypadat na tomto světě plný, bohatý, radostný život proniknutý Boží blízkostí. Ano, do pozemského lidského života se dostal hřích. Ten je však omezen na materiální svět. Onen rozumem nepředstavitelný přechod do slávy Božího království se někteří teologové snažili přiblížit ideou očistce. Rozhodně jim to nechci vyčítat. Je to skutečně nepředstavitelné, co nám Bůh připravil. Myslím, že stojí za to tuto nepředstavitelnost prostě přijmout, nehledat nějaká vysvětlení a věřit. Věřit Bohu, věřit slovům Písma. Nepotřebujeme si představovat očistec, potřebujeme věřit Kristu, který pro nás šel cestou kříže, který pak však slavně vstal z mrtvých. Přemohl zlo, přemohl smrt. On je vítězem. A jeho vítězství se týká i nás, lidí. Víra přináší radost z této úžasné skutečnosti. Jsme posláni, abychom se s ní neskrývali, nýbrž se o ni s druhými lidmi sdíleli. Není naší věcí někoho soudit, nýbrž druhým svědčit. Svědčit o Boží lásce, o Kristu, o Jeho vítězství. Svědčit slovy i životní praxí. Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích., říká náš Pán a Mistr ve svém horském kázání (Mt.5.14-16).
Plně prožívaný lidský život je život v následování Krista, v přijetí Jeho hodnot. V Ježíšově podobenství o marnotratném synu, někdy nazývaném podobenstvím o dvou synech, se setkáváme s tím, že mladší se rozhodne odejít z otcovského domova, aby si "užíval". Poznal však, jak falešná byla jeho představa o příjemném životě. Nejlépe je v otcovském domě. Vrátil se a byl Otcem úžasně přijat. Jeho staršímu bratrovi se to ovšem vůbec nelíbilo, představoval si, že on je tím lepším. Jenže on si dobroty otcovského domova užíval stále. Uvažuje podobně, jako v našem podobenství uvažovali ti reptalové, kteří pracovali celý den. Život v Boží blízkosti je ovšem tím nejlépe, nejkrásněji prožívaným životem. Dveře Božího Nového světa jsou otevřeny všem. ⨀ Nikoli ovšem všemu. Nesmí jimi projít hřích. Důležité je, že v království Božím je místa dost. Připomíná nám to i píseň V království Božím místa dost se slovy Miloše Rejchrta a melodií Svatopluka Havelky, kterou nyní zazpíváme. Ve zpěvníku ji máme pod číslem 787.
Otče náš ...
Praha 27.4.2023, poslední úprava 6.04.2024