Chronos a kairos
Kázání pro 31.12.2023 (Jarov 9:30)
Čtení podle Bible 21
Vstup: Gal.6.9,10 Nepřestávejme [tedy] konat dobro, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání. Dokud je čas, prokazujme dobro všem, a zvláště členům rodiny víry.
Čtení po modlitbě: Zj.11.15-19 Tehdy zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly mocné hlasy říkající: "Království světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše, jenž bude kralovat na věky věků!" Tehdy těch čtyřiadvacet starců, kteří sedí na svých trůnech před Božím obličejem, padlo na tváře a klanělo se Bohu se slovy: "Děkujeme Tobě, Pane Bože Všemohoucí, který jsi a kterýs byl, že ses chopil své veliké moci a ujal ses kralování! Národy se vzbouřily, ale přišel Tvůj hněv, přišel čas soudu nad všemi mrtvými a čas odplaty pro Tvé služebníky, proroky a svaté i pro všechny, kdo ctí Tvé jméno, malé i veliké, přišel čas zkázy těch, kdo kazí zem." Tehdy se otevřel Boží chrám v nebi a v jeho chrámu byla vidět truhla jeho smlouvy. Nastalo veliké blýskání, hlasy a hromobití, zemětřesení a veliké krupobití.
Čtení před kázáním: J.3.16,17 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze Něho byl svět spasen.
Závěrečné slovo (poslání, požehnání): 1.Tess.5.16-22,28 Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. Ducha neuhašujte. Proroctvími nepohrdejte. Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte. ⨀ Milost našeho Pána Ježíše Krista s [vámi] námi.
Písně
483 Slyš, jaká to libá píseň
620 Moc předivná nás tiše obestírá
749 Tvá, Pane Kriste, věc to jest
725 Den po dni ubíhá
284 Nuž Bohu děkujme
Děkujeme Ti, Otče náš, že jsme se dnes, v neděli, která je posledním dnem roku 2023, mohli sejít, abychom se společně modlili, zpívali a zamýšleli se nad Tvou vůlí. Ohlížejíce se zpět si více než jiné roky uvědomujeme hrůznost hříchu. Myslíme na agresi na Ukrajinu, myslíme na nenávist v krajině, kde žil Pán Ježíš. Prožíváme tíhu toho, co se stalo před 10 dny na filozofické fakultě. Myslíme na ty, jichž se ono ďábelské dílo obzvlášť výrazně dotklo. Děkujeme Ti za práci policistů, kteří zabránili dalšímu vraždění. Děkujeme za všechny, kdo poskytli a poskytují postiženým a jim blízkým tělesnou i duchovní pomoc. ■ Prosíme Tě, aby zlo kolem nás nám bylo výzvou k většímu nasazení pro šíření evangelia, onoho radostného poselství o smyslu života, o Tvém zájmu o nás lidi, poselství o tom, že to největší na světě je láska. Děkujeme za ujištění, že zlo je jen dočasné, že náš Spasitel Ježíš Kristus je vítězem. Děkujeme, že smíme vzhlížet k Tvému Novému světu, k Tvému království. Amen.
Dnes končí rok 2023. Skončí zhruba za 14 hodin. Na polynéském souostroví Kiribati mají před sebou už jeho poslední hodinu, zatímco na Americké Samoi, rovněž v Polynésii, teprve pomalu končí předposlední den roku. Přechod mezi jednotlivými kalendářními roky záleží na zeměpisné délce a i na lidském rozhodnutí, podle kterého poledníku se zvolí používaný občanský čas. My používáme čas podle 15. poledníku východní polokoule, který prochází například nedalekými Pečkami, a tak tam, a přibližně v celé naší zemi, přechod mezi roky probíhá v astronomické půlnoci, zatímco třeba na Islandě si přechod do nového roku připomínají podle Greenwichského času, tedy o jednu až jednu a půl hodiny před místní astronomickou půlnocí. Bez ohledu na to, že k němu na různých místech na Zemi dochází v různou dobu, přechod mezi kalendářními roky nám připomíná skutečnost, že čas plyne, plyne jedním směrem, plyne nevratně. K jeho vyjádření je proto vhodná orientovaná přímka. ■ Slovem čas se ovšem překládají dvě různá podstatná jména z řeckého originálu Nového zákona – χρονος a καιρος – s různým, avšak v podstatě nezaměnitelným významem. A nemyslím jen na překlad do češtiny, stejně je tomu při překládání do jiných jazyků používaných v naší civilizační oblasti. Ten náš měřený a v praxi užívaný čas je v řečtině vyjádřen slovem χρονος. Slouží k popisu nejrůznějších dějů, vztahují se k němu kalendáře a diáře, orloje i hodinky. Je velice důležitou veličinou ve fyzice; v mnohých fyzikálních zákonech se vyskytuje jako nezávislá proměnná, vůči níž se sledovaný proces popisuje. Naproti tomu καιρος znamená čas příhodný pro něco, příležitost pro něco, ⨀ období, kdy se něco může stát. Nemá už charakter orientované přímky. My věkem starší jarováci vzpomínáme, jak bratr profesor Bič často zmiňoval, že v Božím čase neplatí, že by v něm odněkud někam vedla jen jediná cesta, že Boží čas je mnohem bohatší než náš čas znázornitelný orientovanou přímkou. V dnešní řečtině se slovo καιρος sice také vyskytuje, čte se těros, jeho význam se ovšem poněkud změnil: znamená počasí.
Slovo čas zaznělo ve vstupním slovu i v čteném textu z Janova Zjevení. V obou případech je v originále καιρος , tedy nejde o události, které by prognostici mohli či měli umisťovat někam do budoucnosti na časové šipce. Bible není ani alternativa křišťálové koule, ani prognostická příručka, i když ji někteří horliví či spíše fundamentalističtí křesťané tak chápou. Obsahuje různé texty (některé znějí optimisticky, jiné pesimisticky), které svou formou jako popis budoucnosti vypadají. Ale jde v nich o něco daleko hlubšího. Už v závěru první biblické kapitoly čteme, že Bůh stvořil člověka k svému obrazu. Dal mu svobodnou vůli. Tedy: Dal nám svobodnou vůli. ⨀ Ano, dopustil, že člověk může hřešit. Proč to dopustil? Na to asi neexistuje jednoduchá vyčerpávající odpověď. Když myslíme na světové dění v minulém roce, když vzpomeneme na to, co se stalo na pražské filozofické fakultě ve dni s nejdelší nocí, uvědomíme si strašnou hrůznost hříchu. ■ Člověk dostává možnost volby. Nemusí se stát otrokem hříchu. A také nemusí břemeno hříchu vláčet životem. Bůh ve své lásce seslal svého jedinečného Syna, aby nabídl člověku svobodu. Pro ty, jichž se ony hrozné události loňského roku osobně a bolestivě týkají, musí být obzvlášť obtížné si tuto skutečnost uvědomovat. Pavel v závěru 6. kapitoly svého dopisu do Říma (6.23) připomíná kontrast mezi hrůzou hříchu na straně jedné, a vysvobozením od jeho hrozných důsledků na straně druhé: Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. Bohem stvořený svět je širší a bohatší než materiální svět, který svými smysly vnímáme a v němž se hřích zatím vyskytuje. Mimo materiální svět však pro hřích není místo. Život se uskutečňuje v onom úžasném Božím světě a není omezen tělesnou smrtí.
V uplynulém týdnu jsme si vděčně připomínali příchod Pána Ježíše Krista na Zem, mezi lidi. Tato důležitá událost se odehrála v čase, před více než 2 tisíci lety. Nicméně ona ten náš vnímaný lineární jednosměrný čas mohutně převyšuje a překračuje. Vždyť šlo o příchod samého Boha v lidském těle do světa, mezi lidi. Ježíšův život na Zemi je nejdůležitější událostí v dějinách světa a lidstva. Je v určitém smyslu završením celého Božího stvořitelského díla. K nám, kdo žijeme v dobách po Ježíšově pozemském životě, se dostává svědectví o Něm, o Jeho životě a učení, o Jeho oběti za nás i o Jeho slavném vítězství nad zlem – o Jeho zmrtvýchvstání a nanebevstoupení. On, který je s Bohem jedno, ovšem nepodléhá šipce našeho pozorovatelného času. Jeho učení, Jeho dílo, Jeho oběť se týkají všech lidí na všech místech. Tedy i těch, kdo na Zemi žili v dobách před Jeho příchodem. My, kdo o Jeho životě a působení víme, ovšem máme oproti těm, kdo žili v dávné minulosti, onu nejcennější informaci: Bůh v Ježíši Kristu sestoupil na Zem, abychom my lidé nemuseli být otroky hříchu.
Pán Ježíš Kristus zve na svou cestu. On nás učí, kde leží pravé hodnoty. On z nás snímá tíhu hříchu a vyzývá Nehřeš více. On nás učí, abychom milovali jedni druhé: Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého. To slovo nové nesouvisí s nějakým okamžikem v čase naší skutečnosti, nevztahuje se k chronu, nýbrž ke kairu. Kristus nás zve, abychom stále od Něho čerpali vnitřní sílu. Sílu k plnému a bohatému životu, sílu jít životem jako Ti, které Bůh stvořil k svému obrazu.
Dnes končí kalendářní rok. Je to příležitost vzpomínat a děkovat. Děkovat navzdory všem bolestem, které rok 2023 přinesl. Nevíme, co nás v příštím roce čeká. Budoucnost je otevřená. Vědomi si této skutečnosti mysleme na slova z Janova evangelia, která zazněla před kázáním: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze Něho byl svět spasen. A nechme se provázet i závěrečným veršem 13. kapitoly 1. Pavlova listu do Korintu, známé jako žalm lásky: A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.
Praha 28.11.2023, poslední úprava 31.12.2023