Chrám

Vstupní slovo: Mt.6:31-33:  Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?  Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.

Čtení po modlitbě: Ag.1.1-9:  V druhém roce vlády krále Dareia, prvního dne šestého měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze proroka Agea k judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtíelovu a k veleknězi Jóšuovi, synu Jósadakovu.

2  "Toto praví Hospodin zástupů: Tento lid říká: »Ještě nepřišel čas, čas k budování Hospodinova domu.«"

3  I stalo se slovo Hospodinovo skrze proroka Agea:

4  "Je snad čas k tomu, abyste si bydleli v domech vykládaných dřevem, zatímco tento dům je v troskách?

5  Nyní toto praví Hospodin zástupů: Vezměte si k srdci své cesty!

6  Sejete mnoho, a sklízí se málo. Jen jezte, nenasytíte se; jen pijte, žízeň neuhasíte; jen se oblékejte, nezahřejete se. Kdo se dává najmout za mzdu, ukládá ji do děravého váčku."

7  "Toto praví Hospodin zástupů: Vezměte si k srdci své cesty.

8  Vystupte na horu, přivezte dříví a budujte dům! V něm budu mít zalíbení, v něm se oslavím, praví Hospodin.

9  Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo. Co přinesete domů, já rozvěji. Proč se to děje? je výrok Hospodina zástupů. Protože můj dům je v troskách, zatímco vy se staráte každý jen o svůj dům.

Evangelium: Mt.12.1-8:  V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali mnout zrní z klasů a jíst.

2  Když to viděli farizeové, řekli mu: "Hle, tvoji učedníci dělají, co se nesmí dělat v sobotu!"

3  On jim však řekl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad, on a ti kdo byli s ním?

4  Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, ačkoli to nebylo dovoleno jemu ani těm, kdo ho doprovázeli, nýbrž kněžím?

5  A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámu porušují sobotu, a přesto jsou bez viny?

6  Pravím vám, že zde je víc než chrám.

7  Kdybyste věděli, co znamená, `milosrdenství chci, a ne oběť´, neodsuzovali byste nevinné.

8  Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou."

Poslání: Mt.11.28-30: Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží."

Požehnání:  Nu.6.24-26 (Dios habla hoy): Kéž vám Hospodin žehná a chrání vás; ať se na vás Hospodin dívá s radostí a ukazuje vám Svou laskavost; ať se na vás Hospodin dívá s láskou a provází vás pokojem. Amen.

 

Písně:

289.1 Tebe, Bože, chválíme

711 Mne zajmi, Pane můj

710 Můj Ježíš mé je žití

483 Slyš, jaká to libá píseň

399 Učiň mne, Pane, nástrojem

549 Buď Tobě sláva

 

Děkujeme Ti, Otče náš, že jsme mohli přijít do shromáždění sester a bratří v Kristu, abychom se společně modlili, zpívali k Tvé chvále a naslouchali poselství Tvého slova. Děkujeme za společenství Církve, Tvého lidu Nové Smlouvy, jehož Nejvyšším Knězem je Tvůj jednorozený Syn Ježíš Kristus, náš Pán a zároveň náš Přítel a Bratr. Děkujeme Ti, že nás vedeš za hranice materiálního, rozumem a smysly poznatelného světa do světa víry, lásky a naděje. Prosíme Tě za všechna shromáždění Tvé církve. Prosíme, buď svým Svatým duchem přítomen i zde, mezi námi. Očekáváme, Otče, na Tebe. Amen.

 

Ageovo slovo nás vede mezi Židy, kteří se vracejí z babylonského zajetí. S velkým elánem se opět v Jeruzalémě zabydlují. Mají mnoho co dělat, aby na onom významném místě mohli důstojně žít. Z lidského hlediska je dost přirozené, že prioritu u nich mají jejich vlastní domy. A tak to nejdůležitější místo v celém Jeruzalémě, chrám Hospodinův, zůstává mimo hlavní pozornost navrátilců. Marxisté by s nimi byli spokojeni: Životní základna dostává přednost před životní nadstavbou. Prorok Ageus však tento přístup kritizuje a nabádá k pozornosti ve prospěch chrámu.

Jeruzalémský chrám, postavený králem Šalomounem a obnovený po návratu Židů z babylonského zajetí v 6. století před Kristem, v době, do níž mluví prorok Ageus – bylo to kolem roku 520 před Kristem, byl nedílnou součástí života Božího lidu. Jeho historie po návratu z babylonského zajetí byla dost pohnutá. Významnou opravu zajistil r. 18 před Kristem král Herodes. Pak však po necelých 100 letech, roku 70, byl chrám Římany zbořen. Po tomto jeho zničení jej Židé již neobnovovali a centrem jejich náboženského života se staly synagogy. V době zkázy jeruzalémského chrámu již ovšem existovala Církev, společenství Božího lidu Nové smlouvy. Církev na Starou smlouvu navazuje. Hovoří k ní i starozákonní texty o chrámu. ¿Jak jim má rozumět? ¿Jak je má interpretovat? Jeruzalémský chrám už nestojí. Podrobně se této problematice věnuje epištola Židům. V 11. a 12. verši její 9. kapitoly čteme: Ale když přišel Kristus, velekněz, který nám přináší skutečné dobro, neprošel stánkem zhotoveným rukama, to jest patřícím k tomuto světu, nýbrž stánkem větším a dokonalejším.  A nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou provždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení. Chrám jako místo, kde se konaly oběti, už nebyl potřebný. To zřetelně ve svých epištolách ukazuje velký znalec Zákona (tedy v naší terminologii Starého zákona) apoštol Pavel. Korintským křesťanům píše: Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá? (1.Kor.3.16). A blíže o tom, kde mají křesťané chrám, tedy – kde máme chrám my, křesťané – píše ve svém listu do Efezu (Ef.2.18-22): A tak v něm smíme obojí, židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem. Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině. Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.  V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu; v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží. Chrám tedy už není budova, nýbrž společenství lidí, ve kterém přebývá Duch Boží. Ageovo slovo zní i k nám. Ano, zní k nám výzva k obnově chrámu. Ta však dnes je výzvou k pokání, k obrácení; znamená obnovu lidských srdcí, obnovu vztahů v církvi, obnovu chrámu v nás.

Příchod Pána Ježíše Krista na náš svět je podstatnou součástí Božího stvořitelského díla. Jeho slova, která jsme četli před kázáním, ukazují, že pro Něho existují vyšší hodnoty než ty, které vyplývají ze striktního výkladu Zákona. K němu patří dogmatické dodržování soboty, k němu patří i jiskru života postrádající chápání chrámu. Ten byl místem užšího kontaktu člověka s Bohem. Izraelité putující z Egypta do Zaslíbené země měli Stánek úmluvy, po usazení v Zaslíbené zemi dal král Šalomoun postavit krásný chrám, který během babylonského zajetí byl zničen a po návratu z něj obnoven a obnovován až do jeho zkázy roku 70. To však se už světem šířilo poselství o Kristu. A k němu patří i zcela nové pojetí chrámu. Nejvýznamnější misionář prvního století apoštol Pavel píše: Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?  Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy. (1.Kor.3.16-17)   Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: `Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. (2.Kor.6.16).

Bůh stvořil člověka k svému obrazu. Člověk přesahuje trojrozměrný materiální smysly vnímaný svět. A tak naše lidské usilování a starání nemůže zůstat omezené na to tělesné, které bývá v naší kulturní oblasti hlavním předmětem zájmu a péče. Na to, co tento svět přesahuje, na skutečný chrám, jehož jsme součástí, často zapomínáme. A tak prorok Ageus mluví i do naší situace.

Službu ve starozákonním chrámu vykonávali kněží, potomci Aronovi. V epištole Židům se dočítáme, že starozákonní kněžství je mohutně překonáno kněžstvím Kristovým (Žd.4.14,9.24):  Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Vždyť Kristus nevešel do svatyně, kterou lidské ruce udělaly jen jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří.

Tento velekněz, Ježíš Kristus, přichází za námi a zve nás k Sobě. V Janově evangeliu (15.14-17) čteme Jeho slova: Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.  Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.

Prorok Ageus vyzývá k obnově chrámu. Vyzývá i nás – k obnově chrámu v nás. Volá "Přemýšlejte o svých cestách!" (Ag.1.5,7 Český studijní překlad). Vzpomeneme při tom na Ježíšova slova: Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?  Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především Jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. (Mt.6.31,33). Hledáním Božího království a jeho spravedlnosti budujeme ve svých srdcích chrám Nové Smlouvy. Jsme obdarováni svobodnou vůlí. Můžeme přijmout Ageovu výzvu a v duchu novozákonního poselství tvořit součást funkčního chrámu s veleknězem Ježíšem Kristem a být v tomto chrámu kněžími v duchu slov apoštola Petra (1.Pt.2.9): Vy však jste `rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu´, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Jsme povoláni žít s Kristem bohatým, opravdově lidským životem, životem v pravdě, životem naplněným láskou – láskou k Bohu i láskou k druhým lidem. To je úžasné!

Díky, Pane Ježíši Kriste, že Ty, jedinečný Prorok, Král a Kněz, přicházíš k nám jako náš přítel a bratr a zveš nás na svou cestu.

 

Praha 27.08.2025; poslední úprava 09.09.2025