Bůh je blízko

Vstupní slovo: Žd.1.1-4 (ek.)

Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků;  v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.  On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech  a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno.

Dt.4.5-9

Podle šp. ekum. překl. Sociedades Bíblicas Unidas 1995: Mojžíš řekl izraelitům: Učil jsem vás zákonům a přikázáním, jak mi Bůh přikázal, abyste je využili v praxi v zemi, kterou obsadíte. Řiďte se jimi, protože tak národy poznají, že máte moudrost a porozumění, takže když poznají ony zákony, budou muset říci: "Jak moudrý a učený je ten velký národ!" Vždyť ¿který národ je tak úžasný, že má bohy tak blízko sebe, jako my máme Hospodina našeho Boha, kdykoli Ho vzýváme? ¿A který národ je takový, že má zákony a příkazy tak spravedlivé, jako celá nauka, kterou vám dnes předkládám? A tak, velice dbejte, abyste nezapomínali na to, co jste viděli. Myslete na to stále a předávejte tyto své zkušenosti i svým synům a vnukům.

Ek: Mojžíš řekl izraelitům: Hleď, učil jsem vás nařízením a právům, jak mi přikázal Hospodin, můj Bůh, abyste je dodržovali v zemi, kterou přicházíte obsadit. Bedlivě je dodržujte. To bude vaše moudrost a rozumnost před zraky lidských pokolení. Když uslyší všechna tato nařízení, řeknou: "Jak moudrý a rozumný lid je tento veliký národ!"  Což se najde jiný veliký národ, jemuž jsou jeho bohové tak blízko, jako je nám Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme?  A má jiný veliký národ nařízení a práva tak spravedlivá jako celý tento zákon, který vám dnes předkládám? Jenom si dej pozor a velice se střez zapomenout na věci, které jsi viděl na vlastní oči, aby nevymizely z tvého srdce po všechny dny tvého života. Seznam s nimi své syny i vnuky.

J.1.1-5 (Kr.)

Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. V něm život byl, a život byl světlo lidí.  A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.

Slovo na cestu: 1.Pt.2.1-5

Kral: Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,  Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,  Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.  K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,  I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.

Ek.: Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; vždyť jste `okusili, že Pán je dobrý!´ Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je `vyvolený a vzácný´. I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.

Aronské požehnání (Nu.6.24-26): (Ek.) Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem. Amen

Písně

426 Tvá, Pane Kriste, věc to jest

216 Dobrý Pane Ježíši

675 Přijď již, přijď, Duchu Stvořiteli

346 Buď Tobě sláva

355 Kristus má v rukou celý svět

Děkujeme Ti, Otče náš, za dnešní den, děkujeme ti za toto bohoslužebné setkání. Děkujeme, že smíme patřit k Církvi Kristově, že můžeme současnost vnímat pod zorným úhlem Jeho konečného vítězství, že můžeme svět vnímat jako součást Tvého velkolepého tvůrčího díla, které přesahuje možnosti našeho poznání a chápání. Děkujeme Ti za druhé lidi, děkujeme Ti za všechno dobré, o které lidé usilují, a prosíme Tě o požehnání všem dobrým snahám.

Vyznáváme, že na cestě za Kristem často kolísáme, že nám často chybí odvaha odlišovat se od svého okolí. Prosíme Tě, abychom ve společenství bratří a sester v Kristu prožívali a upevňovali svou křesťanskou identitu, aby se posilovala naše víra, láska i naděje. Prosím Tě za zvěstování Kristova evangelia, aby se tato vzácná a hluboká informace šířila světem a zasahovala nejhlubší místa lidské existence.

Prosíme Tě o Tvou přítomnost i v tomto našem dnešním bohoslužebném shromáždění.

Amen.

Česká společnost ve své většině není křesťanství příznivě nakloněna, mnozí naši spoluobčané jsou nábožensky indiferentní, a jsou i programoví ateisté, ba mnozí by se dali nazvat antiteisty. Ač se o tom mnoho neví, v naší zemi dokonce působí Občanské sdružení ateistů České republiky. Rozšířený je však i určitý obecný teismus, jakési metanáboženství, víra v něco, co je nad námi, co nás přesahuje, aniž by tento předmět víry byl ztotožňován s Hospodinem, Bohem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým, Bohem Židů, křesťanů a muslimů. Často se tato orientace vyskytuje mezi lidmi citově i myšlenkově hlubokými, kteří z nějakých – pochopitelných či nepochopitelných -  důvodů nedůvěřují existujícím církvím, a tuto nedůvěru vztahují i na poselství, které církve přinášejí. Výrazným představitelem tohoto neurčitého náboženského myšlení byl prezident Václav Havel.

¿A jak vypadá současná náboženská mapa světa? V hrubém přiblížení na ní zaregistrujeme křesťanství, židovství, islám, buddhismus a s ním další v různé míře panteisticky orientovaná východní náboženství, na řadě míst pak jsou ještě rozšířena původní animistická náboženství, která odpovídají biblickému pohanství, a v různých oblastech světa je v různé míře rozšířen ateismus.

Při četbě Starého Zákona se setkáváme se střetem > izraelského náboženství, uctívajícího jednoho Boha – Hospodina, Boha Abrahámova, Izákova a Jákobova, a >  okolních pohanských polyteistických kultů. Pro izraelity je stále velkým svodem existence různých hmatatelných bohů a bůžků okolních pohanských národů. Mojžíš proto svým lidem důrazně připomíná: ¿Což se najde jiný veliký národ, jemuž jsou jeho bohové tak blízko, jako je nám Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme? A toto Mojžíšovo slovo platí i nám.

Text z Deuteronomia nás uvádí do okolí stále ještě putujícího Izraele, blížícího se k cíli, k Zemi zaslíbené. A do doby více než 1200 let před Ježíšovým narozením. Tehdy ještě na světě nebyl ani buddhismus, ani islám, ani mnohá další významná světová náboženství, samozřejmě nebylo ani křesťanství, a svět neznal ani ateismus.

Zhruba v polovině prvního tisíciletí před Kristem vzniká buddhismus a další velké východní náboženské systémy, jako taoismus či konfucianismus. Ty, podobně jako Starý Zákon, zdůrazňují jednotu bytí, které přesahuje svět naší smyslové zkušenosti. Můžeme si položit otázku, zda tato učení jsou z Boha či z lidí – či dokonce z ďábla, ● a můžeme si při tom připomenout myšlenku moudrého farizea Gamaliela o tom, že učení, které nepochází od Boha, samo zanikne. Buddhismus a další podobné náboženské systémy jsou už v druhé polovině třetího tisíciletí své existence. Odmítat tyto náboženské systémy, v době Mojžíšově ještě neexistující, jako pohanské ● by bylo laciným stavěním se na pozici jakéhosi povrchního biblického pravověří. ● Možná mnozí buddhisté prožívají skutečnost Boží blízkosti více než leckterý Žid či křesťan. Vztah k těm, kdo skutečnosti převyšující svět vnímají a prožívají jinak než my, by měl vycházet ze snahy o porozumění a nikoli být a priori odmítavý. [Vždyť jsme všichni dílem Stvořitelovým!] Pro vzájemné porozumění různých náboženských systémů mluvilo Dalajlámovo vyjádření, že on jako buddhista nevidí důvod, proč by měl dělat misii mezi těmi, kdo svou náboženskou víru vyjadřují jinak než buddhisté.  Svým způsobem tak přitakal zmíněnému Havlovu metanáboženství. A pro vzájemný respekt a pochopení různých náboženství vyznívá i letošní (2014) udělení Templetonovy ceny výraznému představiteli mezináboženského dialogu římskokatolickému knězi Tomáši Halíkovi.

Boha nemůžeme vidět ani pochopit. Veškero poznání je jen částečné. Bůh k lidem mluví. Někteří lidé mohou jeho hlas slyšet, nacházet smysl a harmonii bytí a úžasnou úlohu lásky i mimo abrahámovská náboženství, ba dokonce mimo existující náboženské systémy. Bůh mluví různými způsoby. Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků  - to jsme četli v epištole Židům. A nemusí při tom jít jen o proroky známé izraelskému národu. ¿Proč by Bůh nemohl mluvit skrze Buddhu, Zarathuštru,  Konfucia a další dávné i nedávné či současné osobnosti? Vždyť víme, že Bohu patří celý svět a záleží mu na něm. Záleží mu tedy na všech lidech, pro všechny lidi poslal na svět Ježíše Krista, fyzicky a právně syna izraelské matky či izraelských rodičů, ale ve skutečnosti Svého jedinečného Syna, vlastně sama sebe. On sám, Stvořitel a Pán, sestoupil v Kristu mezi lidi, aby jim – tedy i nám - byl ještě blíže než putujícím Izraelitům v dobách Mojžíšových. ● On – Kristus – Bůh přišedší mezi lidi a přebývající s nimi - a zároveň Slovo, počátek všeho bytí. ● V Něm se manifestuje ona úžasná skutečnost všeobjímající Boží lásky, kterou Jan ve svém prvním dopise vyjadřuje slovy "Bůh je láska" (1.J.4.8,16). - Láska, která směřuje ke všem lidem, k celému stvoření. Když myslíme na ty, kdo svůj vztah k Bohu, věčnému a neviditelnému, formulují a vyjadřují jinak než my, pamatujme na to, že Jeho velikost nemůžeme rozumem pojmout, že On je vysoko nad naším chápáním (1.Tm.6.16). Víra není věcí dokazování či polemiky, ale hluboce prožitého vztahu, který může vznikat a vytvářet se rozmanitými způsoby. "Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků;  v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.  On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem." A zrovna k těm, kdo se považovali za zbožné, kdo se cítili být nositeli pravověří, se apoštol Petr obrátil se slovy "Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným (Sk.4.11)." A mohou Ho přijímat i ti, kdo žijí a uvažují mimo abrahámovskou náboženskou tradici. Úhelní kámen spojuje kolmé, tedy naprosto různě orientované roviny. Katalánský filozof a teolog Raimon Panikkar i Alemany (1918-2010), který strávil značnou část života v Indii a poznal tamní způsob myšlení a vidění světa, o sobě vyznal: "Jsem katolický kněz, hinduista a buddhista." ● V evropských křesťanských kruzích takové vyznání zní přinejmenším neobvykle.  Jejich autor tak ovšem činí v duchu Pavlových slov "Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje" (Fp.4.13). Uvědomuje si universální dosah díla a oběti onoho Dobrého Pastýře, který říká: "Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas, a tehdy bude jedno stádo a jeden pastýř." (J.10.16.)  A o onom Dobrém Pastýři, zatím majícím své ovce v různých ovčincích, píše apoštol Pavel křesťanům v maloasijských Kolosách (Kol.1.14-23a):

V Kristu se nám dostalo vykoupení, totiž odpuštění hříchů.  On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření. Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím - to, co se vidí i co se nevidí, trůny i panství, vlády i mocnosti. Skrze něho a pro něho bylo stvořeno vše a on je přede vším a jím všechno stojí. On je hlavou těla církve, on je počátek a prvorozený z mrtvých, aby tak ve všem držel prvenství. Bohu se zalíbilo všechnu plnost složit v něm  a skrze něho se sebou smířit vše. Krví jeho kříže, jím samým, pokoj způsobil tomu, co je na zemi i na nebi. I vás, kteří jste mu kdysi byli cizí a svými myšlenkami i zlými skutky nepřátelští, nyní již usmířil. Ve svém lidském těle podstoupil smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a úhony - pokud ovšem zůstáváte pevně ukotveni ve víře a neuchylujete se od naděje evangelia, jež jste slyšeli, jež bylo vyhlášeno všemu stvoření pod nebem.

Díky, Pane Ježíši Kriste, za to, že jsi přišel, abys nás - lidi z nejrůznějších zemí, národů a ras, církví a náboženství - smířil a otevřel nám přístup do nebeského království. Prosíme Tě, abychom skrze tuto slavnou skutečnost přijímali druhé lidi a vnímali svět kolem sebe. Amen.

Děkujeme Ti, Otče náš, že máš v rukou celý svět a že Tobě na nás lidech záleží. Děkujeme Ti, že k nám lidem mluvíš. Děkujeme, že jsi v Pánu Ježíši Kristu sestoupil mezi nás a otevřel jsi celému světu brány svého království. Prosíme Tě, aby zpráva o této úžasné skutečnosti se šířila světem. Prosíme Tě, abychom my, kdo se ke Kristu hlásíme, si ji stále více uvědomovali a slovy i celými svými životy ji nesli dále. Prosíme Tě za všechny, k nimž se ve své kráse a podmanivosti ještě nedonesla. A prosíme Tě za ty Tvé svědky, kteří pro věrnost Kristu trpí. Prosíme Tě za mír a dorozumění mezi lidmi.

Děkujeme Ti, že k Tobě můžeme přicházet s problémy a bolestmi svými i svých bližních. Ty víš, na koho kdo teď především myslíme. Prosíme, vyslyš naši společnou modlitbu:

Otče náš, ...

Praha, květen a červen 2014