Boží království
Vstupní slovo: Mk.1.14bc,15
Čtení: Ř.14.13-19
Text: Mt.6.10a, Lk.17.20b,21
Závěrečné slovo: 1.Tess.5.16-24,28
171 Buď Pánu čest (3)
382 Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou (4)
571 Ó, pracuj (3)
200 V Tvé síle, Pane Bože můj (4)
489 Tvé požehnání (1)
Po světovém summitu v Riu de Janeiro, konaném v roce 1992, se začalo mluvit o trvale udržitelném rozvoji jako o takovém rozvoji lidské společnosti, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím. Protože slovo "rozvoj" u mnoha lidí vyvolává představu materiálního růstu, začalo se souběžně používat spojení "trvale udržitelný život". Někdy ke konci minulého století jsme v Emauzích na setkání Ekologické sekce České křesťanské akademie diskutovali o tom, kterému z obou termínů dát přednost, jaké lze mezi nimi cítit rozdíly. Setkání se tehdy účastnili i dva bývalí ministři životního prostředí. Mluvilo se o tom, že zatímco termín se slovem "život" vnímáme spíš staticky, slovo "rozvoj" vyjadřuje směřování, cíl. O jaký cíl by zde však mělo jít? Odpovědí, mající všeobecný souhlas přítomných, nakonec bylo: "Cílem je Boží království."
O Božím království se dnes mluví jen málokdy. A při tom nemyslím jen na sekulární společnost, nýbrž – a především - na církev. Profesionální teologové hovoříce o Božím království zas často používají řeč neteologovi sotva srozumitelnou. Přitom znovu a znovu vyslovujeme prosbu "Přijď království Tvé". Její české vyjádření má tvar, který se nevejde do nějaké učebnicové šablony. Někdy se hovořívá, či spíše hovořívalo, o přacích větách. Rozkazovací způsob druhé osoby je zde použit pro osobu třetí. Jazyky, kde je k dispozici konjunktiv, tuto prosbu modlitby Páně vyjadřují daleko přirozeněji (Šp.: Venga tu reino). O to teď však nejde. Položme si otázku, co si vlastně pod pojmem "Boží království" představíme. Za co se v modlitbě Páně modlíme?
V souvislosti s touto otázkou jsem sáhl po své oblíbené knížce "Hablemos de la otra vida" – "Mluvme o jiném životě", či podle portugalského originálu "Život za hranicí smrti" (Vida para além da morte), kterou jsem si přivezl před několika lety z dovolené ve Španělsku. Její autor, představitel nemarxistické větve latinskoamerické teologie osvobození, bývalý františkán Leonardo Boff rozhodně není nějakým akademickým, širokým křesťanským kruhům nesrozumitelným teoretikem. Vyhledal jsem kapitolu "Nebe, absolutní lidská realizace". Boff v ní království Boží chápe jako jedno z možných označení pro nebe. Dnes chceme v duchu dvou čtených evangelijních textů uvažovat o Božím království jako o směrníku a cíli našeho lidského snažení a konání, a bude to v souladu s Boffovými úvahami o nebi. O věcech přesahujících smyslové zkušenosti se těžko hovoří a vždy se musí použít určitá přirovnání, podobenství, zjednodušení. V podobenstvích hovoříval ke svým posluchačům o Božím království Pán Ježíš.
Prosba modlitby Páně orientuje Boží království do budoucnosti. Naproti tomu Ježíšova slova, která jsme četli z Lukášova evangelia, situují Boží království do přítomnosti. My prožíváme čas lineárně v posloupnosti minulost – přítomnost – budoucnost. To odpovídá našemu vnímání fyzického světa. Jenže Písmo nás vede za jeho hranice. Boží království transcenduje, převyšuje našimi smysly vnímaný svět. Boží čas, biblický KAIROS, se nevejde do časové orientované přímky reprezentující CHRONOS – čas lidské zkušenosti a klasické fyziky. Zůstaňme však ještě v oblasti našeho vnímání skutečnosti s časovou přímkou, která směřuje k Božímu království. Boží království tak je, sekulárně řečeno, utopií, něčím, co je mimo místo, není bodem na přímce, nýbrž směrem (ostatně, pro projektivní geometrii je směr bodem jako každý jiný bod); je něčím, kam máme mířit, kam máme obracet své uvažování, snažení, jednání. Je tím, co má naplňovat naše očekávání. Když se farizeové Ježíše otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: "Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli pozorovat, ani se nedá říci: `Hle, je tu´ nebo `je tam´! Vždyť království Boží je mezi vámi!" (Lk.17:20,21). Snad každý, kdo se učí cízí jazyk, se setkává s problémy s předložkami. Nedostává se jich k tomu, aby se vyjádřily všechny možné různé vztahy, které jejich prostřednictvím vyjádřeny být mají. Čtené spojení "království Boží je mezi vámi" Hejčl se Sýkorou překládají "království Boží je ve vás". A když se podíváme do jiných překladů, setkáváme se s vazbami jako "je ve vašem dosahu", "je ve vašem středu", "prostupuje vámi" a podobně. Zkrátka, království Boží není něčím, co by se týkalo jen vzdálené budoucnosti, co by s naší prožívanou současností nesouviselo. Ono je potenciálně stále přítomno a jde o to, zda jeho blízkost, jeho aktuálnost přijímáme a prožíváme, zda naplňuje naše životy.
Přítomnost Božího království ovšem není něčím nehybným, statickým, není pasivním vychutnáváním nekonečné blaženosti, nýbrž znamená pohyb, spoluúčast na Božím díle – snad můžeme říci vnoření či vtažení do Boží aktivní přítomnosti , a tedy plné nasazení pro dobro, pro prosazování a uskutečňování Kristových hodnot už na tomto světě, a to bez ohledu na nějaký materiální či jiný měřitelný zisk. Jeho současná aktuálnost, přítomnost na straně jedné a utopičnost, transcedence na straně druhé je podtextem celého Ježíšova učení, svým způsobem koncentrovaného v Jeho blahoslavenstvích:
Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské. Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou. Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi. Blahoslavení, kteříž lačnějí a žízní spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou. Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství dojdou. Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou. Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou. Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské. Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne (Mt5.3-11). Ale hledejte vy nejprve království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno (Mt.6.33).
Spontánní dobré jednání bytostně patří k Božímu království. To prostupuje těmi, kdo je hledají, kdo plní Boží vůli a jdou Kristovou cestou, a zároveň je cílem usilování a jednání, vyjádřeným prosbou modlitby Páně:
Přijď království Tvé.
Amen.