Poznávejme Boží dílo!

Doba, kdy se mluvilo o neslučitelnosti víry a rozumového poznání, je už minulostí. Víra a věda nestojí proti sobě. Jdou však svou cestou nezávisle na sobě nebo se vzájemně podporují, doplňují a spolupracují? Velký podíl na poznání či poznávání mají pro každého školy, či obecněji vzdělávací systém. Diskuse o tom, co by tam měli žáci či studenti získávat, asi nikdy neskončí. Má jít především o získávání vědomostí a dovedností zaměřených především k praxi, či je hlavním cílem formování názorů a postojů? Důležité je to i to, avšak co má mít prioritu?

Pro takové velikány vědy, jakými byli Galileo Galilei či Johannes Kepler, poznávání světa či vesmíru mělo vést především k prožitku velkoleposti Stvořitelova díla a pokory před Jeho majestátem. Jejich postoj v dnešním sekularizovaném světě označovaný jako "poznání pro poznání" je vytlačován poznáváním pro uplatnění v praxi, čímž je míněno především v ekonomickém životě ("studuj, abys dobře a v příjemném prostředí vydělával"). K životu víry poznávání světa jako Božího díla patří, ale ani ona praktická stránka by neměla být podceňována.

Mluvíme-li dnes o vědě, dělíváme ji na čistou a aplikovanou, i když mezi nimi ostrou dělicí čáru nelze vést. Při financování vědy především díky aplikované vědě získávají vědci finanční prostředky i pro vědu čistou. Je zajímavé, že i pro oblasti poznání, kde se s aplikacemi nepočítalo, se může široké pole uplatnění objevit. Krásná a zajímavá teorie přirozených čísel byla ještě na začátku druhé poloviny minulého století za neaplikovatelnou považována. A dnes? S naprostou samozřejmostí používaný elektronický platební styk je na ní postaven.

Od dob Galileových a Keplerových se vnímání vědy změnilo, byť jejich zmíněný základní postoj je stále inspirující. Záběr vědy se od přelomu 16. a 17.století nesmírně rozšířil; jedním z nových oborů je informatika a jí předcházející "počítačová věda". Počítače jsou technická, elektronická zařízení, jejichž fungování je podmíněno v podstatě nemateriálním programovým vybavením. První, velice těžkopádné elektronické či původně elektromechanické počítače se začaly objevovat koncem první poloviny minulého století. Sama idea činnosti programovatelného počítače a jeho programového vybavení je však o sto let starší; možnost programovat různé činnosti (tehdy šlo především o různé matematické výpočty) představila a tak svou dobu o celé století předběhla Augusta Ada King, hraběnka z Lovelace (1815-1852), dcera básníka lorda Byrona, velice vzdělaná a hluboce věřící žena, pro niž víra a věda se vzájemně prostupovaly. Do oblasti lidského poznávání přinesla ideu počítačového programu, čehosi dynamického, vytvářejícího něco nového. Poznání přijímala jako svědectví o Boží velikosti a víra v ní budila touhu Boží dílo dále poznávat a aktivně se na něm podílet. Propojení světa víry a světa poznávání u lady Lovelaceové je stále nesmírně inspirativní. Poznávat znamená nejen nacházet, přijímat a systematizovat zákonitosti světa či vesmíru, patří k němu i dále tvořit, poznatky aplikovat. Bůh Stvořitel stvořil člověka k svému obrazu. Člověk má ve světě aktivní roli. Má ji uplatňovat v souladu s Boží vůlí, s Jeho přikázáními. Je na něm, aby se svou aktivitou zasazoval o dobro. Poznávání, věda, technika – to jsou úžasné Boží dary, umožňující člověku žít v souladu s Boží vůlí, počínat si tak, aby to bylo pro dobro lidí i přírody. Kolik škody na životním prostředí člověk napáchal proto, že nejednal v souladu s přírodními zákonitostmi! Bůh dal člověku svobodnou vůli a dal mu i schopnost jednat a pracovat. Když se mladý křesťan rozhoduje pro životní dráhu, vybírá si studijní obor, najde – jako svědek Kristův – uplatnění v nejrozmanitějších aplikovaných oborech. Základním rozhodovacím kritériem však pro něj nejsou peníze či "mrzký zisk", nýbrž Ježíšovo učení, směřování k Božímu království.

K lidství patří rozum, patří k němu všechno dosavadní poznání i schopnost poznávat a tvořit dále. Jsou to dary, které dostáváme, abychom s nimi moudře a v pokoře nakládali v souladu s Boží vůlí a s Jeho přikázáními.

Jiří Nečas

Psáno pro Český zápas a Evangelický týdeník Kostnické jiskry