Obohaceni koronavirovou zkušeností

Když se v prvním čtvrtletí loňského roku rozšířila koronavirová pandemie, většinou jsme si ani neuměli představit, na jak dlouho změní náš život. Neumíme to stále, avšak rádi si děláme představy o tom, jaké to bude, až pandemická opatření poleví, až se náš život znormalizuje. Uvědomujeme si, že by nebylo moudré (a asi ani možné) vrátit se do situace před koronavirovým sevřením. Získáváme mnohé cenné zkušenosti, které mohou (a měly by) změnit náš hodnotový žebříček. Poznáváme, co je důležité a bez čeho se lze obejít. Pandemie velice silně ovlivňuje i náš církevní život. Na skutečně konané bohoslužby může přijít jen omezený počet posluchačů, rozšířila se praxe online bohoslužeb, bohoslužeb vysílaných prostřednictvím internetového portálu youtube či nějak podobně. K tomu přistupují i zaběhané rozhlasové, případně televizní přenosy. Tyto technické možnosti v době nouze vděčně přijímáme jako vítanou, byť nikoli plnohodnotnou náhradu fyzické přítomnosti na bohoslužbách. A vítají je i ti, kdo dříve počítačovou komunikaci odmítali s odůvodněním, že se jim na stará kolena nové věci už nechce učit. Kvůli příležitosti kontaktu s církví, se sborem a možnosti aspoň částečně prožívat bohoslužebné obecenství stojí za to překonat předsudky a nevyhýbat se novým informaticko-technickým možnostem.

Online účast na bohoslužbách není ovšem jen nějakou náhražkou skutečné přítomnosti. Je cennou příležitostí pro řadu sester a bratří, kteří by se jinak na bohoslužby nedostali, ať již kvůli zdravotnímu stavu či chybějícím dopravním možnostem. Byla by velká škoda nynější dobré zkušenosti nevyužít. V našich sborových společenstvích vždy budou takoví, kteří na bohoslužby nebudou moci přijít a připojení internetem uvítají. Nabízí se tak i možnost umožnit aspoň virtuální formu každotýdenní účasti na bohoslužbách v místech, kde se konají bohoslužby v dlouhých intervalech či jen nepravidelně.

Internetové přenosy a nahrávky (např. youtube) umožňují poznávat různé sbory, jejich průběhy bohoslužeb, výběr písní, zaměření modliteb, důrazy v kázání i ve sborových oznámeních, a to i v jiných denominacích, než je ta naše. Nabízejí se tak nové zkušenosti, jimiž můžeme obohacovat svá sborová společenství. Mohou sloužit i misijně; někteří lidé se ostýchají přijmout pozvání k (fyzické) účasti na bohoslužbách, ale na počítači či chytrém mobilu si je poslechnou.

Nedělními bohoslužbami se život sboru nevyčerpává. Zkušenosti s on-line komunikací lze využít i při jiných sborových setkáních. Rozhodně by to nemocní či dopravně vzdálení uvítali.

Moderní komunikační metody umožňují i rozšířit spektrum sborových setkávání. V římskokatolické církvi bývají v kostelích ve všední dny ranní bohoslužby. Běžný rozvrh dne tuto praxi moc nepodporuje, v evangelických sborech zaběhaná není, avšak teď se objevuje možnost třeba jednou týdně mít ve sboru ranní online modlitební chvíli. Při využití konferenčního počítačového systému mohou být všichni aktivně účastni. Vhodná volba začátku spolu se svým způsobem nově objevenou prací z domova (home-office) umožňují zavést tento prvek do sborového života a sborové obecenství tak prohloubit.

Snad všichni si přejeme, aby epidemie opadla. Můžeme však uvažovat, co pozitivního přináší, čím nás získané zkušenosti mohou obohatit. A to dobré a prospěšné, co jsme ve sborech kvůli pandemii zavedli, stojí za to podržet i po kýženém návratu k normálnímu životu, byť by to sloužilo užšímu okruhu lidí. Současné zkušenosti nás vedou k vděčnosti za sdělovací a informační techniku a k uznání všem, kdo se na jejím rozvoji podíleli a podílejí. A snad poslouží těm sestrám a bratřím, kteří se na techniku dívali jako na něco evangeliu vzdálenějšího než humanitní obory, aby si uvědomili, jak cennými Božími dary lidem jsou technika a s ní přírodní a exaktní vědy, z nichž technika vychází.

Jiří Nečas

Praha 19.2.2021

Psáno pro Evangelický týdeník Kostnické jiskry