Isaac Asimov: In The Beginning

London, New English Library 1981

Na počátku

 Jméno amerického biochemika ruského původu, profesora bostonské lékařské fakulty Isaaca Asimova je pro širokou čtenářskou obec spjato s hodnotnou, myšlenkově hlubokou a podnětnou science fiction. Zcela jiného druhu však je jeho více než dvousetstránková kniha "In The Beginning" ("Na počátku"), vydaná r. 1981 zároveň jak v USA, tak ve Velké Británii. Její název je tvořen prvními třemi slovy Písma podle anglického překladu krále Jakuba (odpovídá prvnímu slovu hebrejského originálu). Kniha rozebírá počátečních 11 kapitol Písma a z formálního hlediska se nijak výrazně neliší od běžných biblických komentářů. Autor po řadě probírá a komentuje (avšak nevykládá) jednotlivé verše. Všímá si přitom různých souvislostí a zároveň nepřehlíží vnitřní rozpory. Úspěšně staví na hypotéze, že tento úsek Geneze vznikl z dvou výchozích literárních pramenů, které označuje J a P. Vysoce hodnotí práci editorů, kteří z nich vytvořili jeden celek, avšak přesto zřetelně dává přednost novějšímu, věcnějšímu, v číselných údajích si libujícímu pramenu P, což vyjadřuje i tím, že místo doslovu zařazuje výběr textu ze sledovaných 11 biblických kapitol "Prvotní historie podle P-dokumentu". Ve starším pramenu J nachází určité nedůslednosti; jde např. o používání tetragramu JHVH - tj. Božího jména Jahve (v kral. i ekum. překladu: Hospodin; podle toho se hovořívá o "jahvistickém" textu), který se jako nový pojem objevuje až ve 3. kapitole Exodu, či o zmínky o obětech a kultovní čistotě, vztahující se k praxi zavedené teprve během putování z Egypta do Zaslíbené země. Upozorňuje i na některé rozdíly mezi oběma prameny, týkající se konkrétních údajů, např. trvání potopy (kratšímu z nich, 40 dnů, uvedenému v J, rozumí symbolicky). Jako velice nápadný se Asimovovi jeví rozdíl v chápání vztahu muže a ženy, resp. obecněji vztahu mezi pohlavími. Na pramenu P vyzdvihuje symetrii, neupřednostňující mužskou stranu. Porovnává 27. verš první kapitoly, pocházející z P, kde se hovoří o stvoření muže a ženy současně, s nesymetrickým podáním druhé kapitoly, převzatým z J. Obdobně rozdíl mezi prameny nachází i v souvislosti s líčením zachování živočišných druhů přes období potopy; podle P má Noe vzít prostě od každého druhu 1 pár (6:20), zatímco J hovoří o samci a jeho samici (7:2; přivlastňovací zájmeno "jeho" však v některých překladech - i v našem ekumenickém - chybí; kromě toho se zde setkáváme s některými dalšími nedůslednostmi: v 7:2 se hovoří o čistých a nečistých živočiších a - pro čisté živočichy - se verš 7:2 liší od 6:20 i číselným údajem).

          Vzhledem k autorovu vlastnímu oboru je přirozené, že věnuje zvláštní pozornost pasážím biologicky orientovaným, a tak např. se několikrát vrací k starověkému nazírání na rostliny jako na neživé věci a v různých souvislostech uvažuje o potravních řetězcích, zvláště pak o konzumaci masa člověkem (Asimov se staví kriticky k úvahám, které z některých zmínek ve vyprávění o stvoření usuzují, že by člověk měl být vegetarián). Nevyhýbá se dedukci z číselných údajů, a tak může konstatovat, že Met_Úšelach žil ještě v době potopy, že Noe zemřel, když Abram putoval z východu do Kenaanu a jeho syn Šem tohoto svého významného praprapraprapraprapravnuka (pra⁷vnuka) dokonce přežil.

          Isaac Asimov, vědec a muž obdařený velkou fantazií a schopností se vyjádřit, přistupuje k prvním kapitolám Bible s úctou a obdivem. Nemůže v nich však vidět přírodovědný ani historický popis skutečnosti. Hodnota tohoto textu, jako jedinečnost celého Písma leží jinde. Při vědomí této skutečnosti se pak určité formální rozpory v číselných a dalších údajích stávají nevýznamnými. Z pozice vědce a spisovatele Asimov konstatuje, že neexistuje žádné líčení prvotní historie z doby před vznikem moderní vědy, které by bylo tak racionální a tak inspirující jako počáteční kapitoly Geneze.

          Na závěr stručné informace o Asimovově knize "In The Beginning" - "Na počátku" zbývá vyslovit lítost nad tím, že tato zajímavá, poučná a podnětná kniha nepatří ke knihám u nás běžně dostupným.

Jiří Nečas

Poslední (formální) úprava 9.2.2021