Vánoční nevánoční úvaha o Ježíšově narození

Podle Mt.1.19 Josef nebyl Ježíšovým biologickým otcem. Marie byla těhotná, Josef věděl, že nikoli s ním. "To, co bylo počato, je z Ducha svatého". Jakou formou však Duch sv. zde působil? Nemohl využít nějaké náhlé Mariino citové vzplanutí? Myšlence na případné znásilnění se bráním, ale což Bůh nemůže k svým plánům využít i darebáka? Ježíšovo dětství se ovšem uskutečňovalo v úplné rodině, Josef mu byl dobrým otcem.

Vyznáváme, že Ježíš byl plně Bůh i plně člověk. K tomu ovšem také patří genetická výbava od dvou rodičů, od matky i od otce. Není dogma o Partenogenezi (velké "P" píšu pro rozlišení od partenogeneze např. trubců), tedy že Ježíš neměl fyzického otce, v rozporu s tím, co o Ježíšově lidství vyznáváme? Naproti tomu představa, že by měl sice neznámého, ale skutečného biologického otce, v rozporu s Písmem ani s vyznáním Církve o Ježíšově lidství není.

To by naprosto nemělo ospravedlňovat mimomanželský pohlavní styk. Považovat jej za hřích je na místě. A v Mariině případě by navíc šlo o nevěru Josefovi (pokud by dokonce nešlo o oběť znásilnění). Ale všichni jsme klesající, proto potřebujeme Boží milost. Bůh k svému pozitivnímu působení nepotřebuje prostředí, v němž by probíhalo vše, jak má. To Ježíš za svého pozemského života zřetelně prokázal. Jeho učedníky se stávali i lidé s "všelijakou" minulostí. Představa neznámého Ježíšova biologického otce by byla jen dalším vyjádřením skutečnosti, že On přišel pro všechny lidi, i pro ty, kdo se nevejdou do obecných morálních měřítek.

Vyznáváme, že Ježíš je plně člověk, jen s tím, že nikdy nezhřešil. Jeho početí s neznámým otcem by ovšem nebylo Jeho hříchem, v době svého početí ještě fyzicky naživu nebyl.

Ježíšovo početí a i celé Jeho lidství spojené s božstvím leží mimo hranice lidského chápání. Celý Ježíšův život, celá Jeho existence je zázrak. Jeho velikost se nevejde do žádného dogmatu, a tedy ani do dogmatu o Partenogenezi.

Tato úvaha nechce přinášet či dokonce obhajovat jakousi novou teorii o Ježíšově narození. Chce zdůrazňovat, že onen konkrétní průběh neznáme a nepotřebujeme znát, podobně, jako je tomu u vzkříšení. A chce i naznačit, že nepřijetí tradičních církevních dogmat může být provázeno obdivem k Boží velikosti a šíři jeho lásky k celému stvoření, speciálně ke klesajícím lidem.

Jiří Nečas

Praha, 24.a 26.12.2014

Poslední úprava 21.1.2015

Tento článek není určen k publikování.