Den Země

22. duben je Dnem Země. Obrací naši pozornost hned k první větě Písma sv.: "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi". Den Země nám tedy připomíná onu našimi smysly (aspoň zčásti) dosažitelnou část Božího stvořitelského díla. Země je předmětem našeho rozumového poznávání, které je naplněním poslání, jež Bůh dává člověku, totiž o Zemi pečovat a v dobrém ji užívat, a které zároveň vede k obdivu nad jejím fungováním. Britský vědec James Lovelock (*1919) ve své hypotéze či teorii Gaia ukazuje, že Země jako celek se chová jako živý organizmus s velice sofistikovanými regulačními mechanismy. Jako organismus savců reguluje tělesnou teplotu, krevní tlak, množství přijímané potravy (tento regulační mechanismus jsme si však my lidé hodně poškodili) apod., tak i Země reguluje hodnoty spousty parametrů (např. koncentrace plynů v atmosféře, koncentrace soli v mořské vodě apod.). Ze zoologie víme, že regulační mechanismy živočichů fungují jen v určitých mezích, např. při extrémně nízkých či extrémně vysokých teplotách přestává fungovat regulace tělesné teploty a živočich umírá. Něco podobného platí i pro regulaci probíhající v onom ohromném a složitém organizmu, jímž je Země. Člověk je s to měnit její vnější parametry tak, že si s tím zemské regulační mechanizmy už neporadí. Svědčí o tom např. v posledních desetiletích probíhající výrazný vzestup koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Místo toho, aby byl uvnitř stvoření konstruktivním činitelem, vystupuje člověk jako činitel destruktivní. Den Země připomíná, že je třeba tento stav změnit. Křesťan si při tom může připomenout Slovo Písma "Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil" (Gn 1,27). K následování Krista, k službě Bohu patří opustit onu roli destruktora a přijmout pozvání "být Bohu partnerem", aktivně se podílet na stále probíhajícím dobrém Božím tvůrčím díle. A k tomu neoddělitelně patří je poznávat, tedy poznávat i zákonitosti přírody a promítnout je do chování vůči planetě Zemi, našemu časnému domovu, ve vědomí, že jde o krásné a dobré Boží stvořitelské dílo, jež můžeme sdílet s lidmi všech generací. Konec konců, vždyť všichni jsme jeho součástí!

Jiří Nečas

Praha, 21/3/2018 (psáno pro Český zápas)