Autopůst 2012

Předpona "auto-" znamená zpravidla "samo-". Tak je tomu i ve slovu automobil – "samohyb". A protože automobil se stal až příliš používaným předmětem, projevila se tendence jeho slovní označení zkrátit. (Polákům však tříslabičný samochód nevadí.) Angličané mají vlastní krátké slovo car, Švédové používají jen poslední slabiku bil, ale zpravidla zůstalo samostatné slovo auto. Je tomu tak nejen v češtině, nýbrž například i v germánské němčině či v románské italštině, kde je dokonce ženského rodu (a to je u slov končících na –o hodně neobvyklé), možná proto, že auto bývá obdivováno především muži, a kde toto podstatné jméno tak zakořenilo, že od něj odvozují i termín pro člověka, který je řídí - autista. A tvoří i první část ne zrovna krásného, avšak zřejmě užitečného a důležitého složeného slova autopůst – půst od jezdění autem.

Blíží se postní období. To tradičně bylo vnímáno jako období větší či menší újmy od jídla, která znamená určité sebezapření v duchu Ježíšových slov "Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a vezmi svůj kříž na každý den, a následuj mne" (Lk.9,23), a je zároveň vyjádřením jednak nesamozřejmosti toho, že máme co jíst, jednak i solidarity s těmi, kdo mají potravy nedostatek. V naší geopolitické oblasti máme, aspoň zdánlivě, potravy nadbytek. Přitom se ovšem ve značném množství dováží, a to i z těch oblastí, kde lidé strádají hladem, a pak se jí jako nespotřebované nezanedbatelná část vyhazuje. Touto nemorální praxí se však teď zabývat nebudeme a vrátíme se k vlastnímu tématu tohoto zamyšlení.

 Skutečností je, že naše nouze leží především jinde než u potravy. Všeobecně se ví o znečištění (a neustálém znečišťování) ovzduší a s ním související rostoucí koncentraci oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Méně se již ví a hovoří o ubývajícím prostoru k životu a o akustickém znečištění. A k tomu přistupuje i nedostatek pohybu, v evropských státech velice častý. Na všech těchto zmíněných bolestech naší civilizace se nemalou mírou podílejí auta. A kromě toho mnozí jeho uživatelé se stávají na něm závislí; místo aby auto sloužilo jim, tak oni slouží autu.

A tak omezit nebo dokonce úplně vyloučit používání auta, to je úžasné postní téma. Což od 22. února do velikonoc dát autu aspoň částečný odpočinek! A při tom se i zamyslet, kdo ve vztahu "já - auto" je pán a kdo sluha. Takový duši očisťující odpočinek od auta může to být inspirující i pro další dny, týdny, měsíce, roky... Krásná Bohem stvořena Země se všemi svými tvory za to stojí.

Více o autopůstu se čtenář doví na internetové adrese http://autopust.cz/

Jiří Nečas

11.1.2012

Psáno za Poradní odbor pro otázky ŽP při SR ČCE pro měsíčník Český bratr