Vzpomínka na prof. ThDr. Adolfa Novotného

Pisatel epištoly k Židům (13,7) vybízí čtenáře, a tedy i nás: Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře! Vděčně vzpomínám na mnohé vzácné sestry a bratry, s nimiž jsem se v životě setkal a kteří spoluutvářeli mou víru a formu zbožnosti. S přibývajícím věkem si stále více vážím toho, že mohu působit jako výpomocný kazatel, a při tom si oživuji vzpomínky na praktického teologa prof. ThDr. Adolfa Novotného, od jehož smrti v nedožitých 77 letech uplyne letos 22. května 50 roků. Prof. Novotný je v evangelické veřejnosti známý jako zakladatel Střediska evangelických kursů v Bělči nad Orlicí, jako předseda Svazu nedělních škol a především jako autor dvoudílného biblického slovníku, vydaného r. 1956 (první vydání vyšlo již r. 1935), který je stále velice užitečnou pomůckou pro studium Písma zvláště pro nás starší, kdo odkazy na kralický biblický text přijímáme s příjemnou nostalgií.

Prof. Novotný jako důchodce se aktivně účastnil života strašnického sboru ČCE, býval tam poměrně častým hostem na kazatelně a vedl výklad Písma při biblických hodinách. Jeho svědectví bylo jasné a srozumitelné. Do svých kázání promítal to, na co kladl jako praktický teolog hlavní důraz: Středem a vrcholem každého křesťanského kázání je, resp. musí být Ježíš Kristus. Poslání křesťanské církve nevidí v kulturní či sociální činnosti, nýbrž ve zvěstování evangelia, radostného poselství o odpuštění hříchů skrze dílo Krista Spasitele a o novém životě z moci Ducha sv. Rád vzpomínám nejen na jeho kázání, biblické hodiny a příležitostné populární teologické přednášky, nýbrž i na občasné společné cesty z bohoslužeb domů a na jeho návštěvy u nás v rodině - bydlili jsme ve stejné ulici. Jeho zakotvení v Kristu pronikalo i do hovoru o běžných věcech.

Po náhlé smrti faráře Lubomíra Balcara podíl prof. Novotného na životě a činnosti strašnického sboru ještě vzrostl, byť jen na krátký čas. Po 80 dnech byl do nebeského domova povolán i on. Mně tehdy bylo 23 roků, od té doby uplynulo 50 roků. Nicméně jeho christocentrická teologie ovlivnila mé biblické myšlení natolik, že i po pěti desetiletích na něho jako na svého učitele, který utvářel mou víru, rád a vděčně v duchu zmíněného verše z epištoly Židům vzpomínám a snažím se jeho praktickou teologii do svých kázání promítat.

Jiří Nečas

Praha 21/02/2018