Pravda vysvobozuje

Vstupní slovo: Gal.1.3-5

3  Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána našeho Jezukrista,

4  Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podle vůle Boha a Otce našeho,

5  Jemuž buď sláva na věky věků. Amen.

SZ čtení: Ex.20.1-5a,7-10a,12-17

1 Bůh promluvil všechna tato slova:

2  "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví.

3  Neměj žádné bohy kromě mne.

4  Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.

5  Neklaň se jim a nesluž jim.

7  Neužívej jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, neboť toho, kdo by užil jeho jména nadarmo, Hospodin neponechá bez trestu.

8  Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý.

9  Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,

10  ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu.

12  Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

13  Nezabíjej.

14  Necizolož.

15  Nekraď.

16  Nelži o svém bližním.

17  Nezáviď svému bližnímu jeho dům. Nezáviď svému bližnímu jeho manželku, jeho otroka, jeho děvečku, jeho býka ani osla - nezáviď svému bližnímu vůbec nic."

Epištola:  Gal.1.6-8,5.13-23

1.6  Žasnu, jak rychle se uchylujete od Toho, který vás povolal Kristovou milostí, k jinému evangeliu.

7  Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást ti, kdo chtějí převrátit evangelium Kristovo.

8  Kdyby vám kdokoli - ať už my sami nebo třeba anděl z nebe - kázal jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet!

5.13  Ano, bratři, byli jste povoláni ke svobodě. Tu svobodu ovšem nemějte za záminku pro svou tělesnost, ale raději si navzájem v lásce pomáhejte.

14  Celý Zákon je totiž obsažen v jediné větě: "Miluj svého bližního jako sám sebe."

15  Když ale jeden druhého koušete a žerete, pozor, ať se navzájem nerozsápete!

16  Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům.

17  Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete.

18  Když jste však vedeni Duchem, nejste pod Zákonem.

19  Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost,

20  modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty,

21  závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.

22  Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,

23  mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná.

Evangelium: Jan 8.31-36 (B21, mírně uprav. podle Ek.)

31  Židům, kteří mu uvěřili, Ježíš řekl: "Když zůstanete v mém slově, budete opravdu mými učedníky.

32  Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí."

33  "Jsme Abrahamovo símě!" ohradili se. "Nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: `Budete svobodní'?"

34  Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

35  A otrok nezůstává v domě navždy, navždy zůstává syn.

36  Když vás Syn vysvobodí, budete opravdu svobodní.

Poslání:  Gal.5.24-26,6.2,18

24  Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony.

25  Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit.

26  Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému.

6.2  Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.

18  Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi. Amen.

Písně:

166  Pán Bůh je přítomen

702  Mír na Zemi daruj nám (=Svítá 184)

482  Jak rozkošné a milé

182  Pán Bůh je síla má

419  Mocný Bože, při Kristovu

Děkujeme Ti, Otče náš, že prostřednictvím Písma můžeme poznávat, co učí Pán Ježíš Kristus, a tak nalézat pravé hodnoty a poznávat, jak žít dobře, v souladu s Tvou vůlí. Děkujeme, že v Něm, našem Spasiteli, můžeme poznávat skutečnou pravdu, že na Jeho cestě můžeme nalézat skutečnou svobodu. Svobodu, která osvobozuje i od různých všeobecně přijímaných představ, názorů a životních vzorců, svobodu, která orientuje mysli k Tobě, která vytváří prostor pro lásku a dobro.

Děkujeme Ti za Tvou církev, děkujeme za poselství evangelia, za jeho osvobozující moc. Děkujeme za dar lásky a prosíme Tě, uč nás opravdu milovat, milovat Tebe a lásku k Tobě projevovat ve vztahu k celému stvoření, k lidem i k živé a neživé přírodě. Prosíme Tě za všechna bohoslužebná shromáždění, abys v nich byl oslavován a aby sloužila posilování víry, lásky i naděje. Očekáváme, Otče, na Tebe.

Amen. 

Slyšeli jsme Ježíšova slova: Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí. Když vás Syn vysvobodí, budete opravdu svobodní. ¿Co však je pravda?  ¿A co je svoboda? Obě tato slova jsou v jazyce poměrně frekventovaná. A mají nesporně kladné zabarvení, představují něco dobrého a žádoucího. ¿Ale víme, co znamenají? Svobodu si zpravidla představujeme jako volnost, absenci omezení. V tomto smyslu by ovšem svoboda jednoho člověka mohla připravovat o svobodu druhého člověka. Aby k tomu nedocházelo, i v nejsvobodnějších demokratických státech existují zákony, tedy určitá pravidla, která mají pro celou společnost umožnit mít co nejvíce oné volnosti, co nejvíce prostoru se svobodně rozhodovat a co nejvíce omezit negativní dopady, které může počínání jednoho člověka mít na život druhých lidí. A s tím souvisí i určitá obecně přijatá představa o tom, co je dobré a žádoucí, a co špatné a škodlivé. To, co nacházíme v Desateru, v jeho druhé části, je snad společné všem přijímaným a přijatelným etickým systémům.

Lidské zákony se týkají pozemských věcí. Jejich prostorem je životní horizontála. Lidský život ji však přesahuje. Tento přesah se promítá do první části Desatera, která upravuje vztah člověka k Bohu. Našemu uvažování o svobodě pak Ježíš dává vertikální rozměr. Slyšeli jsme Jeho slova "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu". Hřích je tím, co člověka připravuje o pravou, skutečnou svobodu, týkající se hlubiny bytí. Pán Ježíš Kristus přišel, aby člověka - a nejen člověka, nýbrž celý svět - zbavil tíhy hříchu, lidského hříchu. Svobodu, kterou On přináší, prožívá apoštol Pavel, jak vyjadřuje ve svém dopise do Filipis (4.12,13):   Umím se uskromnit a umím užívat hojnost. Do všeho jsem v každém ohledu zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek.  Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje. Kristus osvobozuje od strachu i od různých všeobecně přijímaných rozhodovacích schémat. V Kázání na hoře říká (Mt.6. 31-34):  "Nemějte tedy starosti. Neříkejte: `Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?´  Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.  Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno.  Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení." Tím nenabádá k lehkomyslnosti či lenosti, ale osvobozuje od tíhy každodenních starostí tak, aby v lidských nitrech zůstal prostor pro konání dobra, pro službu druhým, pro odpočinutí, pro modlitbu… Svoboda v Ježíšově pojetí se tak od vlastního já, od jakéhosi osobního prostoru, v němž ti druzí jen vytvářejí omezení, posouvá směrem k druhým lidem, k bližním, k celému Bohem stvořenému a Bohem milovanému světu: Svoboda činit dobro, rozhodovat se ve prospěch druhých lidí i lidmi tolik utiskované přírody, svoboda modlit se.

Ve čteném evangelijním textu náš Pán a Spasitel uvádí do souvislosti svobodu s pravdou: Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí. A tak se dostáváme k otázce, která už zazněla na začátku kázání: ¿Co je pravda?  Běžně se jí rozumí shoda se skutečností. Není na nás teď dělat logickou analýzu tohoto pojetí. Při četbě Písma si nutně musíme uvědomit, že Pravda v Písmu má daleko hlubší význam, že souvisí se samým smyslem života, a tedy i našeho lidského pobývání zde na Zemi. Ježíš o sobě říká: Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Hledat pravdu znamená hledat Boha, poznávat Jeho vůli. Nacházet smysl života. Být s Kristem, následovat Ho. Přijmout Jeho hodnotový systém za základ pro osobní rozhodování. Umět odmítnout současné vzorce myšlení a jednání, které nejsou v souladu s Jeho vůlí, s Jeho učením. On říká: Když zůstanete v mém slově, budete opravdu mými učedníky.  Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí - tedy přinese svobodu. Skutečná svoboda je u Krista a v Něm, ve spolehnutí se na Něho, na Jeho cestě.

Vraťme se ještě ke vztahu svobody a zákona. Víme, že interpretace Zákona farizei a zákoníky byla tvrdá a nesvobodomyslná. Ježíš přináší interpretaci jinou, založenou na zdůraznění dvou ze záplavy nejrozmanitějších přikázání zapsaných v Mojžíšových knihách (Mk. 12.30,31/B21): Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou. Miluj svého bližního jako sám sebe. On sám je osvobozující Pravdou. Přináší svobodu k lásce, k službě, k modlitbě. Svobodu žít plný, v pravdě lidský život, žít k obrazu Božímu.

Děkujeme Ti, Otče náš, za pozvání za Kristem, na cestu osvobozující pravdy a lásky, směřující k Tvému království. Děkujeme Ti, že z Kristova evangelia můžeme poznávat skutečnou svobodu, svobodu od nejrůznějších závislostí, svobodu k lásce a k službě druhým, svobodu Tvých dětí. Děkujeme Ti, že k této svobodě patří i dar modlitby, dar spoluúčasti na Tvém tvůrčím díle. Prosíme Tě, nauč nás modlit se celými životy, nauč nás angažovat se pro evangelium, nauč nás milovat - Tebe i druhé lidi. Prosíme Tě, veď nás, abychom ve svobodě, kterou nám dáváš, nakládali moudře a rozumně s Tvými vzácnými dary a rozhodovali se ve prospěch celého Tvého stvoření.

Prosíme Tě za nemocné, smutné, malověrné, za ty, kdo ztrácejí naději, kdo nemají blízkého člověka. Prosíme Tě, aby se osvobozující zvěst Tvého evangelia šířila světem.

Amen.

Praha 12/06/2017; poslední úprava 6/5/2018