Láska

Vst: 1.J.4.7-11:  Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná.  Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.  V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život.  V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.  Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat.

Čt.: 1.Kor.13(1-13):  Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.  Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.  A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.  Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.  Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.  Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.  Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.  Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.

Text: J.15.9-17:  Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.  To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.

Poslání: 1.Tes.5.8-10:  My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblecme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přílbu.  Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista.  On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním.

Požehnání (Aron): Nu 6.24-26:  Kéž vám Hospodin žehná  a chrání vás; ať se na vás Hospodin  dívá s radostí a ukazuje vám Svou laskavost; ať se na vás Hospodin dívá s láskou a provází/obdaří vás pokojem. (Podle španělského překladu Dios habla hoy)

 

Písně 

590 Svatý, svatý, svatý

686 Zpíváme: Lásku, svobodu všem dá

(757 Mír na zemi daruj nám)

687 Pán Bůh je láska

717 Tvá, Pane, láska nám sílu dává

684 Toužíme v lásce žíti stále

 

 

 

 

Děkujeme Ti, Otče náš, za možnost být ve shromáždění Tvé církve, za společenství bratří a sester, za to, že se můžeme společně modlit a společně se zamýšlet nad poselstvím Písma a při tom hledat Tvou vůli. Děkujeme Ti za to, že Tě můžeme poznávat jako Lásku, děkujeme Ti za poselství, že láska je ta nejvyšší hodnota, že veškera přikázání spočívají v lásce k Tobě a v lásce k druhým lidem, našim bližním.

Prosíme Tě, aby evangelium, ono radostné poselství o Tvém zájmu o člověka, o lásce a smyslu bytí, se šířilo světem. Prosíme Tě za všechna shromáždění křesťanů, prosíme Tě o Tvé požehnání. Očekáváme, Otče, na Tebe. Amen.

 

Milé sestry, milí bratři,

možná je to ode mne příliš odvážné vybrat jako téma pro kázání to největší z toho, co zůstává, tedy lásku. Někdy mě ovšem napadá, že se hovoru o některých důležitých tématech vyhýbáme; možná je to pozitivně motivováno určitou osobní pokorou, může to být i projev vlastní nesmělosti. Málokdy mluvíme o smrti, málokdy mluvíme o věčném životě. A ani ty tři trvající skutečnosti - víra, naděje a láska - nepatří mezi frekventovaná témata rozhovorů. V kázáních o nich ovšem slýcháme, ale na to, jak jsou významná, asi málokdy by posloužila jako jejich nadpis. Své dnešní kázání sice nadepisuji LÁSKA, avšak činím tak s rozpaky a obavami, abych to, co je největší, to, co je atributem samého Hospodina, nějak nezastřel či nerozmělnil. A při tom si uvědomuji, že k tomuto úžasnému tématu budu moci říci jen několik málo postřehů či poznámek.

Četli jsme z Písma novozákonní texty. V originále byly napsány řecky. Je známou skutečností, že českému slovu láska odpovídá v řečtině několik různých podstatných jmen: Především je to AGAPĒ, které se vyskytuje v našich čtených textech, je to FILIA, láska spojená s osobní blízkostí či náklonností, či blízká FILADELFIA - láska bratrská, a je to EROS - láska mezi mužem a ženou. V češtině podstatnému jménu láska odpovídá zcela od jiného kmene tvořené sloveso milovat. V řečtině tomu tak není a s podstatnými jmény AGAPĒ a FILIA souvisejí slovesa AGAPAN - milovat či FILEIN - mít rád. Vzájemná blízkost či náklonnost lidí, bratrská láska uvnitř Božího lidu, láska mezi mužem a ženou - to vše jsou úžasné a žádoucí vztahy, naši partneři, sestry a bratři v církvi, přátelé jsou nám Božími dary, nicméně dnes - v souladu s čteným texty i s frekvencí výskytu v NZ - budeme mít na mysli především lásku AGAPĒ  - lásku nepředpokládající reciprocitu -  a jí odpovídající sloveso AGAPAN.

Patřím k dost široké generaci, která prošla ve škole výchovou k tzv. vědeckému světovému názoru. Podle něj svět, jaký je, i s námi lidmi vytvořila samovolně evoluce. Pro Boha v něm nebylo místo, a jak nám pak prý údajně ze své zkušenosti potvrdil Jurij Gagarin, Bůh tam nahoře, v kosmu není. Ve světě vymodelovaném komunistickou ideologií opravdu pro Boha místo nebylo. Bůh je láska a vůdčím principem oné doktríny byla nenávist, byť pro ozdobu doplněná přívlastkem "třídní".

My křesťané věříme, že Bůh stvořil svět či vesmír. To neznamená, že by jako prostředek tvoření nepoužil evoluci. ¿Co to však je svět či vesmír, zkrátka KOSMOS řeckého textu? První kapitolu Geneze s jednotlivými stvořitelskými kroky můžeme vnímat prostřednictvím dnešních poznatků o historii planety Země či vesmíru. Postupně se objevovaly horniny, rostliny, živočichové, až tu byl i člověk. Mezi těmito objekty se utvářely a utvářejí nejrozmanitější vazby a vztahy, které jsme si dříve poměrně málo uvědomovali. Vidíme to pěkně na vývoji zoologických zahrad. Zatímco v minulosti bývaly pohromadě jednotlivé živočišné skupiny, dnes se tvoří celky odpovídající společenstvům žijícím v přírodě včetně toho, že je snaha přizpůsobit jim i terén a rostliny. Každý tvor potřebuje své prostředí, je s ním nějak vázán, vzniká tu určitá závislost. Svět zvířat - to nejsou jen druhy, ale je to i prostředí, jsou to i vztahy a vazby. A obdobně je tomu s námi lidmi.

Zamysleme se nad tím, co pro jednoho každého z nás znamená naše "já". K mému "já" nutně patří i moje manželka Eva, celá široká rodina, sbor, církev, přátelé. Uvědomuji si, že součástí mé bytosti je i možnost kázat evangelium. A patří k ní i matematika, teologie, environmentalistika, a stále k ní patří i má vlast, mé poslední zaměstnání a mí studenti.

My lidé si vytváříme vztahy, které se stávají součástí našich . K druhým lidem, k živé i neživé přírodě, k událostem atd. Druhé lidi i přírodu poznáváme, události kriticky hodnotíme. Téměř vždy však máme určitý apriorní postoj, který upravujeme, modifikujeme. ¿Jak tento apriorní postoj vzniká? ¿Z jaké základní představy vycházíme? Svět přijímáme jako dobré Boží dílo, byť lidským hříchem porušené. Avšak Bůh je láska. A On stojí nad světem. Navzdory lidskému hříchu Bohu na světě stále záleží, jak to tak zřetelně vyjadřuje 16. verš 3. kapitoly Janova evangelia: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Pavlova óda na lásku - čtená 13. kapitola 1. epištoly do Korintu - nás vybízí, aby apriorním východiskem pro vytváření vztahů byla láska. Normální je milovat a nikoli nenávidět. Normální je spolupráce, a nikoli konfrontace. Čteme-li zprávu o stvoření majíce na paměti poselství Nového Zákona, uvědomíme si, že vše je Božím darem. Z této skutečnosti můžeme vycházet při vytváření vztahů. Sdílení Božích darů může probíhat v atmosféře lásky. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. (1.Kor.13.4-8a).  Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. (1.J.4.8). Láska je i součástí Božího stvořitelského díla. Kde není láska, tam je hřích - kaz na stvoření. Jako lidé se v lásce přijímejme takoví, jací jsme, a pomáhejme si navzájem nehřešit. Na tento projev lásky - být spolupoutníky k nebeskému království - často zapomínáme. Láska a hřích jsou neslučitelné. V lásce přistupuje Ježíš k ženě přistižené při cizoložství. Zachrání ji před moralisty chtějícími ji kamenovat a loučí se s ní slovy Jdi a již nehřeš.

Dnešní svět je složitý a potýká se s mnoha problémy. Mnozí i moudří lidé propadají pesimismu a myslí, že již není naděje. Naděje tu však je. Přináší ji Ježíš Kristus. On vyzývá k pokání, ke změně myšlení a jednání. On vyzdvihuje význam lásky jako základu pro vytváření vztahů. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná. ... To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. ... To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali. Svět potřebuje lásku. Lásku, jíž je sám Bůh. A On sestupuje v Ježíši Kristu do světa.

Prosíme Tě, Pane Ježíši Kriste, aby evangelium, ono radostné poselství o Tobě, o Božím zájmu o svět, o smyslu bytí - o lásce, se šířilo světem a pronikalo až do nejhlubších koutů lidské existence. Prosíme Tě, naplň naše životy láskou, dej, aby láska byla základem našich vztahů a našeho jednání. Amen.

 

Děkujeme Ti, Otče náš, za dar modlitby. Děkujeme Ti, že můžeme v modlitbě přicházet k Tobě a mít na mysli radosti i starosti své i druhých lidí, blízkých i vzdálených, a to jak fyzicky, tak i myšlením a vnímáním světa. Děkujeme Ti, že víme, že Tobě patří celý svět a že Ti na něm záleží. Děkujeme Ti, že můžeme poznávat lásku jako nejvyšší hodnotu. U vědomí této významné skutečnosti Tě prosíme za zarmoucené, utrápené, nemocné, osamocené, prosíme Tě za ty, jimž se ztrácí smysl života. Prosíme Tě za vztahy mezi lidmi na všech úrovních. Prosíme Tě za vztahy mezi křesťanskými církvemi, aby byly opravdu ve znamení Tvé lásky.

Prosíme Tě, vyslyš nás, když se k Tobě modlíme slovy našeho Pána Ježíše Krista: Otče náš...

 

Praha, květen 2019, poslední úprava 26/02/2024