Pád Babylona
Vstupní slovo: Gal.1.3-5
3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista,
4 který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce.
5 Jemu buď sláva na věky věků. Amen.
Čtení: Zj.18.1-3,9-13,15-19.3a
1 Potom jsem viděl jiného anděla, jak s velikou mocí sestupuje z nebe; a země byla ozářena jeho slávou.
2 Zvolal mohutným hlasem: "Padl, padl veliký Babylón a stal se doupětem démonů, skrýší všech nečistých duchů a každého zlověstného a nenáviděného ptáka;
3 neboť vínem Božího hněvu pro smilství té nevěstky byly opojeny všecky národy, králové světa s ní smilnili a bohatí kupci země bohatli z její rozmařilosti a přepychu."
4 A slyšel jsem jiný hlas z nebe: "Vyjdi, lide můj, z toho města, nemějte účast na jeho hříších, aby vás nestihly jeho pohromy.
5 Neboť jeho hříchy se navršily až k nebi a Bůh nezapomněl na jeho viny.
6 Odplaťte po zásluze té nevěstce, dvojnásob jí odplaťte za její činy! V poháru, který připravovala, připravte pro ni dvojnásob;
7 kolik si užila slávy a hýření, tolik jí dejte teď trýzně a žalu. Protože si namlouvá: Trůním jako královna, vdovou nejsem a neokusím smutku -
8 proto v jediném dni dopadnou na ni pohromy: smrt i žal a hlad, a bude zničena ohněm. Neboť mocný je Hospodin, Bůh, který ji odsoudil."
9 Pak budou naříkat nad ní a bědovat králové světa, kteří s ní smilnili a hýřili, až uvidí dým hořícího města;
10 z hrůzy nad jeho zkázou neodváží se přiblížit a budou naříkat: "Běda, běda, ty veliký Babylóne, město tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud!"
11 A bohatí kupci země naříkají a bědují nad ním, protože už nikdo nekoupí jejich zboží:
12 náklady zlata a stříbra, drahokamů a perel, kmentu a purpuru, hedvábí a šarlatu, cedrového dřeva a předmětů ze slonoviny a předmětů ze vzácných dřev, náklady mědi, železa a mramoru,
13 skořice a indického koření, voňavek, mastí a vykuřovadel, vína a oleje, mouky a obilí, dobytčat a ovcí, koní a vozů a otroků a zajatců.
14 Plody, které jsi dychtivě sklízelo, jsou pryč, všechen lesk a nádhera zašly a není po nich památky.
15 Kupci, kteří s tím vším obchodovali a z toho města bohatli, z hrůzy nad jeho zkázou neodváží se přiblížit a budou plakat a naříkat:
16 "Běda, běda, tak veliké město, které se oblékalo do kmentu, purpuru a šarlatu, které se zdobilo zlatem, drahokamy a perlami-
17 a v jedinou hodinu je zničeno takové bohatství!" A všichni velitelé lodí, dopravci zboží, námořníci a kdokoli se živí plavbou, neodváží se přiblížit
18 a budou volat, až uvidí dým toho hořícího města: "Co se mohlo rovnat tomu velikému městu!"
19 A sypou si prach na hlavu a v pláči a nářku křičí: "Běda, běda, tak veliké město, na jehož blahobytu zbohatli všichni majitelé námořních lodí - a v jedinou hodinu bylo zpustošeno!"
20 Raduj se, nebe a svatí, apoštolové i proroci, protože Bůh vynesl nad tím městem rozsudek, jaký ono vyneslo nad vámi.
21 A jeden silný anděl pozvedl balvan, těžký jako mlýnský kámen, vrhl jej do moře a zvolal: "Tak rázem bude svržen Babylón, to veliké město, a nebude po něm ani památky.
22 Nikdy už v tobě nezazní hudba, neozve se harfa, píšťala ani trubka, nikdy už v tobě nebude řemeslník ani umělec, nikdo už v tobě neuslyší zvuk mlýnů,
23 nikdy už v tobě nezasvitne světlo lampy, nikdo už v tobě nezaslechne hlas ženicha a nevěsty. Tvoji obchodníci vládli světem a tvé čarovné nápoje mámily celé národy;
24 ve tvých zdech tekla krev proroků a svatých a všech zavražděných na zemi."
19.1 Potom jsem slyšel mocný hlas jakoby obrovského zástupu na nebi: "Haleluja! Spasení, sláva i moc patří Bohu našemu,
2 protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji potrestal za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou."
3 A znovu volali: "Haleluja!
Evangelium: Mt.5.29-30
29 Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
30 A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
Závěrečné slovo: 1.J.5.2-4, Nu.6.24-26
2 Podle toho poznáváme, že milujeme Boží děti, když milujeme Boha a jeho přikázání zachováváme.
3 V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; a jeho přikázání nejsou těžká,
4 neboť kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra.
Nu.6.24 »Ať Hospodin ti žehná a chrání tě,
25 ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,
26 ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.«
Písně:
442 Pane, dnešek je den chvály
427 Pro Krista v boj
382 Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou
426 Tvá, Pane Kriste, věc to je
559 Ó ujmi ruku moji
Děkujeme Ti, Otče náš, že jsme součástí Tvého krásného, dobrého, velkolepého stvořitelského díla. Uvědomujeme si, jak často onen úžasný zázrak života s celou jeho komplexností vnímáme bezduše jako něco samozřejmého, jak otupeni materiálními hodnotami či pseudohodnotami nejsme s to vnímat bohatství toho, co Ty jsi stvořil.
Děkujeme Ti za Slunce, Měsíc a hvězdy, za celý vesmír. Děkujeme Ti za hory a údolí, za lesy a louky, za moře a jezera, za řeky a potoky. Děkujeme Ti za skály i za životem bohatou životodárnou půdu, s níž my lidé tak necitlivě zacházíme, ubližujeme jí těžkými stroji a ničíme hloupými nepotřebnými stavbami, sloužícími baalovi naší doby - mamonu, a tím narušujeme ono úžasné fungování Tvého díla.
Děkujeme Ti za stromy, keře, za krásné a léčivé květiny, děkujeme za rostliny sloužící naší obživě. Děkujeme, že jsi stvořil Zemi takovou, že máme co jíst a pít, kde bydlet a čím se odívat.
Děkujeme Ti za druhé lidi, za možnost vzájemného sdílení. Děkujeme Ti za církev, děkujeme Ti za pozvání na Kristovu cestu. Děkujeme Ti za vzájemná setkávání, za možnost společně se modlit, vzdávat Tobě chválu, naslouchat slovům Písma a zamýšlet se nad nimi. Prosíme Tě o požehnání pro různá setkání křesťanů. Prosíme Tě, buď svým Duchem přítomen i v tomto našem dnešním shromáždění.
Amen.
Četli jsme popis jednoho z živých obrazů budoucnosti, které Jan na ostrově Patmos viděl a zaznamenal. Možná někoho může napadnout vidět v Janově zjevení jakýsi scénář filmu popisujícího budoucnost. Nic proti tomu, avšak je při tom třeba mít na paměti dvě navzájem související věci.
Předně jakékoli výpovědi o budoucnosti v sobě obsahují neurčitost. Naše evropské myšlení tuto skutečnost nevstřebává a má sklon chápat minulost a budoucnost symetricky, jako zrcadlové obrazy. Podporuje to i Newtonova mechanika, která patří mezi pilíře dnešního běžně používaného obrazu světa - v ní jsou minulost a budoucnost zcela symetrické. Vývoj poznání světa ovšem po Newtonovi pokračoval; dnešní fyzika už s žádnou takovou symetrií minulosti a budoucnosti nepočítá.
Dále pak je třeba pamatovat na to, že Bible není historiografickým dílem; i v textech, které jsou formulovány tak, jako by popisovaly historii, jde o vyjádření Boží vůle, o vyjádření vztahu mezi Bohem a člověkem. Bible se obrací do současnosti: formou přímo do současnosti pisatelů jednotlivých textů, obsahem do kterékoli doby, tedy i do naší současnosti. Platí to jak o těch biblických textech, které vypadají jako líčení minulosti, tak o těch, které hovoří o budoucnosti. Celá historie ukazuje onu rozumem nepochopitelnou a našimi lidskými prostředky plně nevyjádřitelnou vzájemnost Boží suverenity a lidské svobodné vůle. Naše odpovědnost před Bohem a celým stvořením znamená využívat svobodné vůle k dobrému jednání, a proto je nutné vidět budoucnost jako otevřenou, dávající prostor svobodné vůli a lidskému rozhodování, a tedy spojenou s neurčitostí.
Janovo vidění pádu Babylona je vyjádřeno převážně v přítomném čase. Babylonu tehdy čtenáři rozuměli jako symbolickému označení Říma - centra utlačovatelské politické moci. O místo ovšem nejde. Geopolitická situace se mění, Písmo zůstává živé a aktuální. - Babylonu Janova zjevení rozhodně náležel přívlastek "prosperující" (Zj.18.10b-19). Prosperita jako taková není Písmem a priori odmítána. Prosperita nebyla důvodem toho, že na Joba přišly zlé věci. Praotcové izraelského národa prosperovali; víme, že prosperita byla znamením, jímž se Bůh přiznával k Jákobovi před Lábanem. ● Konec prosperujícího Babylona v Janově apokalyptickém obraze znamenal pro mnohé velký sociální otřes, skok z bohatství do bídy. Podobného sociálního zvratu se bojíme a snažíme se vyhnout se mu i za cenu mnohých obětí, pochopitelně takových, o nichž si myslíme, že se nás bezprostředně netýkají. Obětujeme často něco ze Země, z našeho velkého, avšak ne nekonečného, ne neomezeného domova, který nám náš nebeský Otec dal k přebývání během tělesného života. Zájmenem nám nemyslím jen nás Evropany či bělochy, nýbrž lidi z celé Země, všech dob a všech ras, a nejen lidi, nýbrž nás všechny Boží tvory. My občané ČR ze začátku třetího tisíciletí po Kristu z obav před nutností se uskromnit a před růstem nezaměstnanosti v západní části Ústeckého kraje jsme s to uvažovat o ortelu smrti nad Horním Jiřetínem a dalšími obcemi, pod nimiž je uhlí. Přispěli bychom tak sice k dalšímu nebezpečnému růstu podílu oxidu uhličitého v atmosféře, ublížili tím celému stvoření, a také naznačili, že závazek z loňské pařížské konference nebereme vážně, tedy že se pohybujeme ve lži - hlavně když jakž takž prosperující ekonomický systém by navenek fungoval dále. Pro jeho fungování přinášíme i mnohé další oběti - tam, kde byla životodárná půda, rostou nákupní centra, skladovací haly, průmyslové zóny a dálnice. Dáváme přednost naší pomíjivé prosperitě před vzácnými, nenahraditelnými Božími dary, které mají sloužit nejen nám dnes, nýbrž jsou určeny i všem těm, kdo snad mají na Zemi žít po nás. Tato scestná preference se promítá i do oblasti kultu. Máme ohromné chrámy konzumu, kam mnozí chodívají trávit den Páně. Říkává se jim "nákupní střediska" či vznešeněji "obchodní centra". Lidé se odtud vracívají se spoustou nakoupených věcí, které často vůbec nepotřebují, zatímco člověk jdoucí tam koupit si něco konkrétního, po čem touží a co potřebuje, odejde s velkou pravděpodobností s nepořízenou - na informační tabuli se nedoví, kde dostane ten který druh zboží, nýbrž to, kde prodává ta či ona firma, tedy kde je kaplička zasvěcená tomu či onomu svatému, uctívaného při kultu mamonu a konzumu. Zcela dezorientován je ten, kdo je s tímto novodobým pohanstvím seznámen jen povrchně, kdo sice zná ono jeho základní, přírodovědě se doslova vysmívající dogma o neomezeném materiálním růstu jako základním cíli lidského snažení, avšak nic mu neříkají jména, jimiž jsou ony kapličky označeny.
Prosperita sama o sobě není špatná. Prosperita Babylona však byla spojena s hříchem. Součástí tohoto hříchu byla ztráta vlastní identity, ztráta smyslu bytí. Prosperita naší společnosti - dnes už poněkud nahlodaná příznaky politické krize - je také spojena s hříchem, k němuž rovněž patří ztráta vlastní identity, ztráta smyslu bytí. Společnost je v rozkladu. Konec Babylona byl neodvratný. ... - Byl důvodem velké radosti v nebi. Ne proto, že končila babylonská prosperita, nýbrž proto, že končil babylonský hřích. Písmo neříká "ne" prosperitě jako takové, avšak říká "ne" prosperitě vyrůstající z hříchu. Ekonomická prosperita v naší civilizaci se opírá o hřích - o drancování toho, co nám Bůh svěřil k pečování a co má sloužit celému stvoření, o nespravedlivé rozdělování Jeho darů. Když někde vzniká hřích či pohoršení, je třeba proti tomu jednat, byť by to bylo za cenu oběti něčeho dobrého, užitečného a fungujícího, jak v Kázání na hoře zřetelně říká Pán Ježíš - Jeho slova jsme před chvílí četli.
Nejednou dnes zazněla kritická slova na adresu našeho ekonomického systému. Je pravda, že s bořením kapitalistického systému máme hodně špatné zkušenosti. To však neznamená, že bychom si ten současný systém měli stůj co stůj udržovat. Pohanský kult konzumu, kult, který škodí celému stvoření, i když lokálně a dočasně vykazuje mnohé sociálně dobré rysy, zde kvete a bují. Přikázání "Nebudeš mít jiného boha mimo mne" sem mluví zcela zřetelně.
Odklon od jediného pravého Boha, charakteristický pro Babylon Apokalypsy, je příčinou současného stavu. Tvrdé a bezohledné jednání vůči druhým lidem i vůči ostatnímu stvoření je důsledkem odklonu od Boha k baalovi konzumu a neomezeného materiálního růstu. Janovo vidění obsahovalo radost v nebi nad pádem bezbožného Babylonu. Pán Ježíš také hovoří o radosti v nebi. V závěru podobenství o ztracené ovečce říká: Radujte se se mnou, neboť jsem našel svou ztracenou ovci. Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují (Lk.15.6b,7). V nebi je radost nad jedním každým, kdo slyší výzvu k pokání a příjme ji. ?Jenže: ● je v naší společnosti pozvání k pokání slyšet? ?A pokud ano, nevycházívá spíše od lidí, uvědomujících si sice vážnost situace a bezvýchodnost cesty neomezeného konzumu a materiálního růstu, avšak nepoznavších Krista jako cestu, pravdu i život? Z křesťanských kruhů občas do občanské společnosti zazní nesouhlas s nějakým připravovaným zákonem, jehož obsah se svým způsobem dotýká morálky - při tom se zapomíná, že zákon sám morálku nevytváří. Jindy zas se z církví ozve vyjádření k některému zákonu, který se přímo týká církve jako instituce. To však nejsou hlasy volající k pokání. A i v prostředí mnoha špatných zákonů máme úžasný prostor pro zvěstování poselství o Kristu jako o tom, který přišel, aby hledal a zachránil, co by zahynulo. Tento prostor však, žel, zůstává do značné míry nevyužit.
Kult baala konzumu a růstu je porušením prvního přikázání desatera. Přináší porušení do celého stvoření. Činit pokání, následovat Krista - to znamená postavit se proti hříchu. Prvotním cílem není bořit ekonomický systém. Jde o změnu životní orientace, o změnu myšlení a jednání. Jde o to nové, co činí Kristus. A k tomu z lidské strany patří i promýšlení ekonomických vztahů a zákonitostí a hledání spravedlivého sdílení Božích darů a ohleduplného nakládání s tím, co On stvořil.
"Aj nové činím všechno". Tato slova slyšel a zaznamenal Jan v závěru svého zjevení. Běžně se vztahují se k eschatologické budoucností, nacházející se mimo náš čas - nikoli ovšem za naším časem nebo po skončení našeho času. Boží budoucnost, Boží království mohutně přesahuje materiální svět, avšak týká se i jeho a zasahuje i do současnosti. My jsme zváni směřovat k Božímu království a dívat se na svět z jeho perspektivy. To neznamená nějaký útěk z reality, nýbrž právě naopak: plně, smysluplně prožívat život zde, na zemi - celými osobnostmi, myšlením, usilováním, jednáním. Náš Pán a Spasitel říká: Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a vše ostatní vám bude přidáno (Mt.6.33).
Děkujeme Ti, Otče náš, že na modlitbě můžeme být ve spojení s Tebou. Prosíme Tě, veď naše myšlenky tak, abychom hledali Tvou vůli a v souvislosti s různými událostmi se ptali, co nám jejich prostřednictvím chceš říci.
Děkujeme Ti, že můžeme na modlitbě myslet na naše bližní, na ty blízké i na daleké. Děkujeme, že k Tobě můžeme přicházet i se svými problémy a bolestmi.
Děkujeme Ti za planetu Zemi, kde během svých časných životů se dovídáme o Tobě, o lásce, o Kristu, kde poznáváme své bližní, kde vytváříme vztahy přátelství, kde můžeme prožívat krásu a hloubku sdílení. Prosíme Tě, abychom v plné míře chtěli a uměli sdílet Tvé bohaté dary, určené všem lidem, na celé Zemi a ve všech dobách. Prosíme Tě, abychom svým vztahem k Tvému dílu projevovali svou lásku k Tobě.
Prosíme Tě za nemocné, za zarmoucené, za opuštěné, za ty, kdo prožívají duševní či tělesnou bolest. Prosíme Tě za ty, kdo se nacházejí v obtížných životních situacích. [28/8/2016:]Myslíme dnes obzvlášť na lidi ze střední Itálie, postižené nedávným zemětřesením. - Prosíme Tě i za ty, jimž se pro samé vezdejší pečování či zaslepenost penězi ztrácí schopnost vnímat pravé životní hodnoty. Prosíme Tě za všechny, jimž je svěřeno závažné rozhodování.
Očekáváme, Otče na Tebe. Prosíme Tě, vyslyš i naši společnou modlitbu:
Otče náš, ...
2006; upraveno duben 2016; poslední úprava 26/02/2017