Životní prostředí a my

Rusko napadlo Ukrajinu. Klidně žijící stát byl napaden agresorem. To je něco, co jsme si před dvěma lety asi vůbec neuměli představit. Není divu, že v této situaci se problémy životního prostředí dostaly poněkud do pozadí. Hrozné politické události ovšem nevedou ke zvýšení možností našeho pozemského domova. I když letošní jaro je teplotně spíše podprůměrné, globální oteplování planety Země zůstává vážnou skutečností, s níž se musíme nějak vyrovnat. Změnit způsob života, a k tomu patří výrazně omezit činnosti, které k oteplení přispívají. Různé k tomu sloužící technologie se vyvíjejí snad dokonce rychleji, než jsme si dovedli představit. Jde především o růst podílu obnovitelných zdrojů energie. Je to však dostačující? Myslím, že většina z nás cítí či si uvědomuje, že nikoli. Aut a silnic přibývá. Vozí se více lidí, vozí se více zboží. Ubývá životodárné půdy, ať již na stavbu obytných domů (k čemu však bude prostorné bydlení, když nebude co jíst?), nebo na další dopravní stavby, ať již železnice, silnice a dálnice nebo pozemní součásti letecké dopravy. To je nepříjemné, jenže lidé chtějí stále více a více. Produkují při tom množství odpadu (včetně skleníkových plynů), spotřebovávají čistou vodu, způsobují nezdravý hluk atd. Při tom však se úplně ztrácí vědomí, co je bohatý, plně lidský život. Obávám se, že často i my křesťané vnímáme poselství Písma poněkud akademicky, že pod vlivem okolního, materialisticky ovlivněného vnímání hodnot neprožíváme plně to úžasné bohatství života, které přináší Ježíš Kristus. On svědčí o vstupu Božího království – možná by stálo za to pro ně používat nějaký méně archaický termín, třeba Boží Nový svět – do tohoto našeho světa. Materialisté ovšem svět redukují na tři geometrické dimenze a k nim přidávají orientovanou jednosměrně proběhnutelnou časovou přímku, případně ti fyzikálně zdatnější uvažují o čtyřrozměrném časoprostoru, jenže Bohem stvořený svět obsahuje i další dimenzi či dimenze, můžeme jim dát přívlastek duchovní; ty leží mimo náš smysly a rozumem dosažitelný svět a nabízejí mj. prostor pro víru, lásku a naději, pomocí nichž se dostáváme až za hranice našeho prostorově a časově omezeného pozemského života.

Ve zpěvníku Českobratrské církve evangelické máme píseň V království Božím místa dost. I současné problémy životního prostředí mohou vytvořit prostor pro šíření té úžasné informace, jíž je evangelium. To může život naplnit a obohatit daleko více než cesta na Seychely či Kanárské ostrovy. Je tak úžasně bohaté a podmaňující, že je s podivem, jak málo lidí se jím zatím nechalo přitáhnout. Je však tady a Ježíš zve lidi na svou cestu. On o sobě říká: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. On je cestou i k řešení problémů životního prostředí.

Jiří Nečas

Praha 19.05.2023