Štefan Šrobár:

Príroda v náboženstvách

Bratislava, Lufema 2008, 71 s.

V útlé knížce formátu A5 autor, zemědělský inženýr a teolog, přehledně seznamuje čtenáře o tom, jak nejdůležitější náboženství vnímají přírodu. Začíná stručnou kapitolou o judaismu a křesťanství a poté přechází k dalším velkým světovým náboženstvím - k islámu, buddhismu a hinduismu. Výklad, podávaný z křesťanského hlediska, je uvozen myšlenkou známého německého teologa Hanse Künga, že mír ve světě není možný bez míru mezi náboženstvími; ten však vyžaduje dialog mezi náboženstvími, jehož nezbytným předpokladem je vzájemné poznání. Tomuto cíli slouží autor tím, že zde křesťanskému čtenáři přináší určitý sektor myšlení z různých mimokřesťanských náboženství.

Po přehledu pohledů na přírodu v dnešních velkých světových náboženstvích následuje shrnující kapitola "Prínos náboženstiev", kde autor pozitivně hodnotí možné přínosy jednotlivých světových náboženství pro řešení současné environmentální krize.

Tato shrnující kapitola je následována krátkým seznámením s náboženským uvažováním Indiánů, k němuž patří sympatická spontánní symbiózou člověka s jeho přirozeným prostředím.

Poslední část knihy je věnována některým dalším starým orientálním náboženstvím, mezi nimi i těm, která měla vliv na utváření myšlení biblického Izraele.

Stručnou a přehlednou Šrobárovu knížku lze doporučit širokému okruhu zájemců o religionistiku a všem, komu je blízký duchovní rozměr přírody a životního prostředí.

Jiří Nečas