Sluneční píseň sv. Františka

 (přel. v červenci 1997 JNe)

 Nejvyšší, všemohoucí, dobrý Pane,

      Tvé jsou chvály, sláva a čest

      a každé dobrořečení.

    Chválen buď, můj Pane,

    všemi svými tvory,

    zvláště pak bratrem Sluncem,

    který dává jasný den.

    Je krásný, mocně září.

    Vše to má od Tebe.

       Chválen buď, můj Pane,

       sestrou Lunou, a hvězdami.

       Na obloze jsi je vytvořil

       jasné, vzácné a krásné.

     Chválen buď, můj Pane,

     bratrem větrem, a vzduchem, a mračny,

     a každým počasím,

     jimiž obživuješ všechny své tvory.

       Chválen buď, můj Pane,

       sestrou vodou

       Je užitečná, a pokorná, a vzácná,

       a cudná.

     Chválen buď, můj Pane,

     bratrem ohněm,

     jímž dáváš světlo do noci.

     Je krásný, a veselý, a mocný, a silný.

       Chválen buď, můj Pane,

       naší matkou Zemí,

       která o nás pečuje a nás živí.

       Dává vzrůst rozmanitým plodům,

       zeleným bylinám a barevným květinám.

     Chválen buď, můj Pane,

     těmi, kdo pro Tvou lásku odpouštějí

     a snášejí nemoci a utrpení;

     blahoslavení jsou, kdo činí mír,

     ti od Tebe, Nejvyšší, získají korunu.

       Chválen buď, můj Pane,

       naší sestrou tělesnou smrtí,

       jíž žádný žijící člověk nemůže uniknout;

       běda těm, kdo umírají ve smrtelných hříších

       blahoslavení jsou, kdo budou zastiženi

       při plnění Tvé nejsvatější vůle,

       jimž druhá smrt neuškodí.

     Chvalte a dobrořečte mému Pánu,

     a děkujte Mu,

     a služte Mu s velikou pokorou.