A neuveď nás v pokušení

Nedávno proběhla tiskem zpráva "Papež se chystá pozměnit otčenáš", která na první pohled či poslech zní přinejmenším provokativně. Vždyť jde o text z Písma. Z tiskové zprávy se ovšem čtenář dále dočítá, že jde o znění italského překladu, požívaného v liturgii. Do překladu biblického textu se aspoň do určité míry promítá teologické myšlení překladatele a musí brát zřetel i na čtenáře, jimž je určen. Svět Nového Zákona, byť promítnutý do "evropské" novozákonní řečtiny, je o hodně jiný než svět, jak jej vidíme a vnímáme my, dnešní Evropané.  A ani to naše vidění světa není stejné, obraz světa utváří spousta různých činitelů.  Papež tedy nechce měnit biblický text, nýbrž prosadit, aby se při bohoslužbách používal modernější, srozumitelnější překlad.

V textu modlitby Páně uvedeném v Evangelickém zpěvníku vydaném Synodní radou ČCE r. 1979 prosba, jíž se diskuse týká, zní: "A neuveď nás v pokušení."  Odpovídá kralickému textu, kde je jen starší tvar slovesného imperativu (neuvoď) a téměř shodně překládá Bible 21, jen předložku v nahrazuje dnes přirozenější předložkou do. Obdobě je tomu ve většině starších či "konzervativních" překladů. Papež František tento způsob překladu komentuje slovy: „Bůh, jenž nás uvádí v pokušení – to není dobrý překlad. I Francouzi text změnili na 'a nenechej mě podlehnout pokušení'. To já podléhám pokušení, není to Bůh, kdo nás svádí a pak pozoruje, jak si počínáme. Otec něco takového nedělá, naopak – okamžitě pomáhá se zvednout.  …To ďábel člověka uvádí v pokušení.“

Anglický překlad New International Version se neodchyluje od starších překladů, avšak v poznámce pod čarou vysvětluje, že "pokušení" může znamenat "zkoušení" či "testování".  S manželkou jsme se doma shodli, že zhruba takto oné prosbě rozumíme a nemáme s ní problémy. Ovšem patříme ke generaci "odchované" ještě Kralickou Biblí. Papežova snaha po srozumitelnosti a zabránění desinterpretaci je bezesporu plně na místě. Určité zjemnění přináší Český ekumenický překlad: "A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého."  Moderní překlady často uvádějí tuto prosbu modlitby Páně ve znění, které s Františkovou ideou je v souladu. Uveďme několik příkladů; převod z jejich textů ve španělštině, angličtině, italštině, portugalštině a němčině do češtiny je pokud možno doslovný:

Nenechej nás upadnout do pokušení.  

Nevoď nás k těžkému zkoušení.

Udržuj nás čistými od pokušení.

Učiň, abychom neupadali do pokušení.

Nedopusť, abychom byli pokoušeni.

Nenech nás upadnout do pokušení být Ti nevěrnými (hodně volný překlad).

Prosba modlitby Páně, jíž se teď věnujeme, se dotýká existence a podstaty zla a souvisí i s představou Boží všemohoucnosti. Pojem "všemohoucí" je z hlediska logiky vnitřně sporný (může či nemůže všemohoucí vytvořit pro sebe nepřekonatelnou překážku? Kladná i záporná odpověď jsou v rozporu s významem přídavného jména všemohoucí). Boží všemohoucnosti tedy nemůžeme plně rozumět. Bůh lidskou logiku přesahuje. Přitom však lidský jazyk na ní staví. Ve světě víry je mnohé, co nemůžeme plně rozumem obsáhnout ani slovy vyjádřit. Vědomi si této skutečnosti přijměme vděčně snahu tvůrců překladu Hoffnung für alle vyjádřit obsah prosby "neuveď nás v pokušení" slovy "Nenech nás upadnout do pokušení být Ti nevěrnými".  

Jiří Nečas

Praha 12/12/17  (psáno pro Evangelický týdeník Kostnické jiskry)