Den Země

Dnes si každou chvíli připomínáme Den někoho či něčeho - Den matek, Den zamilovaných, Den stromů, Den boje proti té či které nemoci, a také Den bez aut atd. Pokud se tato praxe nestane pouhou rutinou a příležitostí "si povyrazit", může být dobrou připomínkou toho, o co máme usilovat a za co za všechno můžeme a máme být vděčni. Den Země se slaví od roku 1970. V té době si lidé začali uvědomovat to, co už dlouho před tím vyjádřil Mahátma Gándhí, totiž že náš časný domov, planeta Země, je sice dost bohatý pro potřeby všech lidí, nikoli však pro jejich chamtivost. Jinými slovy, mezi moudrými a zodpovědnými lidmi se rozšířilo povědomí omezenosti zemských zdrojů.

Myšlenka slavit Den Země vznikla a byla uskutečněna nejprve v USA.  Nejznámějšími jejími nositeli byli demokratický senátor Gaylord Nelson (1916-2005) a humanista a publicista John McConnell (1915-2012). Oba si uvědomovali, že pro Den Země je nejvhodnější jarní období, kdy se příroda probouzí k novému životu. McConnell byl pro samý začátek jara, kdy Země prochází Jarním bodem, tedy 20. nebo 21. březen. Gaylord Nelson chtěl především oslovit studenty amerických vysokých škol, a vzhledem k organizaci akademického roku 1970 zvolil 22. duben. I když McConnellův návrh podpořili generální tajemník OSN U Thant a pozdější prezident Spojených států Gerald Ford, pro Den Země se vžil dubnový termín.

John  McConnell se hlásil k odkazu svého otce, výrazného evangelikálně orientovaného kazatele,  a v jeho duchu chce evangelium promítnout do životní praxe v celé šíři, tedy jím řešit i problémy lidí a celé Země. Stojí pevně na křesťanské půdě, nicméně považuje spolupráci různých náboženství a vůbec všech lidí, kteří si ohrožení Země uvědomují, za nezbytnou a zároveň za všeobecně obohacující. Ač sám nebyl politikem, neváhal se s výzvami k péči o Zemi a odpovědnost za ni na politiky obracet.

V některých křesťanských kruzích stále přetrvává podivná představa, že starost o Zemi, vyjádřená i slavením Dne Země, je čímsi pohanským. Křesťan McConnell svými myšlenkami i činy však ukazuje, že péče o Boží stvořitelské dílo neoddělitelně patří ke křesťanskému životu, že jít za Kristem znamená umět Boží dary sdílet s druhými lidmi, k čemuž je nutná láska i rozumové poznání.

V naší zemi se veřejně o problematice životního prostředí začalo mluvit až po r. 1989. Přestože mezi těmi, kdo se výrazně angažovali ve prospěch životního prostředí, byli velkou měrou zastoupeni křesťané a mnozí další se do křesťanských kruhů dívali s nadějemi a očekávali odtud podporu, tak do správy či vedení křesťanských církví úvahy o odpovědnosti za stvoření pronikaly poměrně pomalu. Vděčná vzpomínka rozhodně patří prof. ThDr. Janu Hellerovi, který jako hluboce fundovaný teolog naši odpovědnost za svět srozumitelně v kázáních, přednáškách, rozhovorech i publikovaných textech zdůrazňoval. Stál při založení Ekologické sekce České křesťanské akademie, na jejíž činnosti se spolu s katolickým morálním teologem ThDr. Otou Mádrem výrazně podílel. Nedlouho po roce 2000 po dohodě s prezidentem ČKA prof. PhDr. Tomášem Halíkem začala Ekologická sekce připravovat v kostele Nejsvětějšího Salvátora ekumenické bohoslužby ke Dni Země.

Dnes křesťanské církve běžně Den Země přijímají jako pozvání k díkům za náš pozemský domov, který přes všechno viditelné i neviditelné zlo je prostorem úžasných zázraků – života a lásky, a jako připomenutí odpovědnosti, které zde na planetě Zemi máme.

Nedlouho před letošním Dnem Země přišla na knižní trh sympatická kniha rozhovorů Lukáše Senfta s katolickým knězem a přírodovědcem RNDr. Matúšem Kocianem Žehnám veškeré Boží havěti. Čtenář je zde vtažen do zcela neoddělitelného uvažování o Stvořiteli a Zemi, kterou z Jeho stvořitelského díla vnímáme a kde své časné životy prožíváme. A tak na závěr uvedu odtud několik málo Matúšových slov: Mám rád tento svět: lidi, zvířata, rostliny, Zemi, přírodu i Boha – to ví On. … Náš pozemský svět je neskutečně krásný. Když jsem v přírodě, vnímám, že pohled na ni je pozvánka do ráje. Proto tak těžce nesu, když krása kolem nás naší vinou nenávratně mizí.

Jiří Nečas

14.4.2023 (pro Českého bratra)